Historický okamžik českých dějin: Václav Brožík zachytil rozsudek nad Mistrem Janem
Český národ byl v 19. století zcela pohlcen Palackého interpretací husitství, které bylo považováno za vrchol českých dějin. V proudu historismu celý národ dychtivě očekával, kdo vytvoří monumentální dílo s husitskou tématikou. Očekávání se splnilo roku 1883, kdy dvaatřicetiletý Václav Brožík představil svůj obraz Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém.
Důkladná studie
Šlo o velkolepé dílo s rozměry 500 krát 730 centimetrů a jeho finální verzi předcházela řada skic. Jen k postavě Jana Husa vytvořil Brožík desítky studií podle modelů, přátel, herců, politiků a příbuzných. Vybral si okamžik, kdy byl nad Husem vynesen rozsudek.
I když má celý obraz řadu figur, zdá se, že jeho střed tvoří trojice postav. Zleva je to stojící biskup concordienský (s tváří tehdejšího pařížského arcibiskupa Guiberta), který se vztyčenou levicí předčítá rozsudek a předává tak Husa světské moci. Naproti němu pak samotný Jan Hus s asketickou tváří a s výrazem odhodlání až do konce bojovat za svou pravdu. A mezi nimi sedí na trůnu český a uherský král Zikmund, obklopený knížaty, která nesou odznaky jeho majestátu. Vlevo falckrabě rýnský Ludvík s mečem, vpravo pak bavorský vévoda Jindřich s korunou.
V levé části výjevu sedí pod baldachýnem předseda koncilního jednání ostienský biskup Giovanni kardinál de Brogni, pod ním nakloněný francouzský teolog kardinál Pierre d’Ailly a vedle něj milánský arcibiskup, který Jana Husa zbaví kněžského svěcení. K tomu už jsou vedle Husa přichystány veškeré atributy, jako monstrance, kalich a ornát. V pravé části obrazu je zobrazena skupina Husových žalobců a protivníků, Michal de Causis nebo litomyšlský arcibiskup Jan Železný, ale i přátel a průvodců: vpravo stojící Jan z Chlumu se Zikmundovým průvodním listem a vedle něj Václav z Dubé.
Na cestě po Evropě
Krátce po dokončení byl obraz vystaven v Paříži a v Berlíně. O Vánocích 1883 byl za asistence Václava Brožíka a jeho tchána a obchodníka s uměním Charlese Sedelmeyera instalován na Staroměstské radnici v Praze, načež se ho město se v čele s primátorem Tomášem Černým rozhodlo zakoupit. Obraz byl poté ještě na výstavě v Antverpách, kde sklidil veliký ohlas, a roku 1885 byl znovu definitivně umístěn na Staroměstskou radnici a zpřístupněn veřejnosti za třicet krejcarů na osobu.
