Fanatičtí kazitelé mládeže? Pravda o jezuitském školství v českých zemích

Tovaryšstvo mělo ve svých školách mládeži násilně vnucovat katolictví, vtloukat jí do hlavy věci k životu nepotřebné a vůbec tak škodit rozvoji mladého rozumu a ducha svými zkostnatělými osnovami.

Zastaralé, leč prvotřídní

Je pravda, že na sklonku barokní doby začínal způsob jezuitské výuky zastarávat, jelikož tkvěl svými metodami i učebními osnovami v dobách dřívějších. Upřednostňoval například výuku mrtvých jazyků, zejména latiny, před praktičtějšími jazyky živými a mnoho důrazu kladl na filozoficko-teologické spekulace, které již nebyly v kurzu.

V 16. a 17. století ovšem dosahovalo jezuitské školství špičkové úrovně, s níž se mohly jiné školy srovnávat jen stěží. V období před Bílou horou směli jejich ústavy navštěvovat i synové z nekatolických rodin. Z učebních osnov jim odpadala výuka katolického katechismu. Nelze tedy hovořit o násilném přesvědčování, protože alespoň formální náboženská volnost ve školách panovala. Nutno ovšem přiznat, že pobyt v katolickém prostředí měl na mládež nepřímý vliv a mohl přispět k její konverzi, což jezuité velmi dobře věděli.

Ve zdravém těle zdravý duch

Pokud nahlédneme do osnov jezuitských gymnázií, uvidíme, že Tovaryšstvo nekladlo důraz jen na suché biflování ve školních škamnách. Součástí výuky byla tělesná cvičení, časté vycházky, míčové hry, šerm i jízda na koni. Mnozí jezuitští pedagogové razili heslo „Ať se mládí vydovádí“, a tak svým svěřencům neodepřeli ani kdejakou rozpustilost.

TIP: Škola bratrů kalicha: Jak se změnila pražská univerzita v husitských časech?

Důležitou součástí studia bylo nacvičování divadelních her, které pak studenti hráli před veřejností, hudba a zpěv. Mezi předměty, na něž kladli jezuité možná překvapivě důraz, patřila matematika. V tomto oboru dalo Tovaryšstvo světu několik špičkových odborníků odchovaných v jeho školách.