Dřevěnou konstrukci objevenou v africké Zambii nestavěli lidé našeho druhu
Vědci objevili v Zambii zbytky nejstarší známé dřevěné konstrukce na světě. Podle luminiscenčního datování ji s velkou pravděpodobností nemohli vytvořit lidé druhu Homo sapiens.
Nad malebnými vodopády Kalambo v africké Zambii se nachází pozůstatky osídlení na břehu řeky ze starší doby kamenné. V roce 2019 se zde archeologům podařil pozoruhodný objev, který odhalil zřejmě nejstarší známou dřevěnou konstrukci na světě. Vznikla nejméně před 476 tisíci lety a názorně dokládá, že lidé doby kamenné nepracovali jen s kameny. Výsledky archeologického výzkumu uveřejnil minulý týden vědecký časopis Nature.
Z této doby se dřevěné artefakty uchovávají jen vzácně. Dřevo vystavené povětrnostním vlivům se relativně rychle rozloží a máme tak jen velmi málo dokladů o tom, jak lidé ve vzdálenější minulosti tento materiál využívali. V tomto konkrétním případě ale měli vědci štěstí. Dřevěná konstrukce se zachovala díky tomu, že byla uložena v sedimentech pod vodou, která zamezila přístupu vzduchu.
Pravěcí tesaři
Objevená konstrukce není příliš složitá – jde o dvojici klád, které jsou spojeny pomocí zářezu a zřejmě byly součástí konstrukce plošiny nebo provizorního úkrytu. Archeologové v místě odkryli kromě dřevěné konstrukce i soubor dřevěných nástrojů. Ty jsou o něco mladší – podle vědců pocházejí z doby zhruba před 324 tisíci lety.
Takové nálezy jsou příliš staré na radiokarbonovou metodu a badatelé proto využili luminiscenční datování, které využívá zrna minerálů v nálezech a zjišťuje, kdy byly naposledy vystaveny slunečnímu svitu.
Vzhledem k uvedenému stáří nálezů u vodopádů Kalambo je víceméně jasné, že je tam nemohli zanechat lidé našeho druhu. Nejstarší známé fosilie Homo sapiens totiž pocházejí z doby asi před 300 000 lety z území dnešního Izraele. Vědci se proto domnívají, že by autory tohoto díla mohli být příslušníci druhu Homo heidelbergensis, kteří v té době v Africe žili.
TIP: Nejstarší osídlení jeskyně: V jihoafrické jeskyni žili lidé již před 1 800 000 lety
Lidé heidelberští jsou považováni za společného předka Homo neanderthalensis a Homo sapiens sapiens. Existují ale i teorie, které Homo heidelbergensis popisují jako nový lidský druh, nebo nejstarší formu druhu Homo sapiens. Podle profesora Geoffa Dullera z Aberystwythské univerzity ale žilo v dané době v Africe souběžně několik druhů hominidů a objevená struktura by tak mohla být dílem kteréhokoli z nich.
