Ve stopách člověka: Nejdůležitější přelomy ve vývoji našeho druhu
Lidská evoluce byla spletitá a plná slepých uliček. Vybíráme nejdůležitější přelomy ve vývoji našeho druhu
V současné době jsou všichni lidé na Zemi příslušníky jediného živočišného druhu: Homo sapiens. Společně s vlastními vyhynulými předchůdci a nejbližšími „příbuznými“ vytváříme širší rod Homo, jehož všichni členové mají některé společné lidské rysy. (foto: Shutterstock)
Homo Habilis (Člověk zručný)
Výška: 1,1–1,2 m
Hmotnost: 30–36 kg
Průměrná velikost mozku: 610 cm³
Mozek Homo Habilis byl sice ještě malý, ale větší než u australopitéků, což druhu umožnilo vytvářet první kamenné nástroje. Homo Habilis měl už menší tvář a zuby než dřívější homininové, zachoval si ale jejich vysunutou spodní čelist. Moderní chodidla s klenbou umožňovala vzpřímenou chůzi, dlouhé opičí ruce ale stále zvládaly i lezení po stromech. (foto: Getty Images, Australian Museum)
Homo naledi
Výška: 1,5 m
Hmotnost: 45 kg
Průměrná velikost mozku: 560 cm³
Tvar lebky Homo naledi se vyvíjel, mozkovna ale zůstávala malá. Čelisti se vyznačovaly kombinací moderních a primitivních zubů. Druhu zůstala primitivní ramena a zakřivené, protáhlé prsty, užitečné pro lezení a věšení se na stromy. Dlouhé štíhlé kosti nohou a moderní tvar chodidel umožňovaly efektivní pohyb pouze po zadních končetinách. (foto: Getty Images, Wits University)
Homo erectus (Člověk vzpřímený)
Výška: 1,45–1,8 m
Hmotnost: 40–68 kg
Průměrná velikost mozku: 1 050 cm³
Velikost mozku Homo erectus se blížila spodní hranici jeho rozměrů u moderních lidí. Tvář byla krátká a široká s nízkým čelem, poprvé se objevuje náznak širokého a výrazného nosu. Homo erectus byl silný, s podobnými proporcemi, jako mají moderní lidé, a s dlouhýma nohama vhodnýma pro vzpřímenou chůzi i běh na velké vzdálenosti. (foto: Getty Images, Wikimedia Commons, Tiia Monto, CC BY-SA 3.0)
Homo neanderthalensis (Neandertálec)
Výška: 1,5–1,6 m
Hmotnost: 54–65 kg
Průměrná velikost mozku: 1 420 cm³
Vydutá mozkovna Homo neanderthalensis poskytovala prostor pro obrovský mozek. Obličej se vyznačoval velkými nadočnicovými oblouky, vysedlými lícními kostmi a velkým nosem. Mohutný hrudník nálevkovitého tvaru a krátké, příkře stoupající boky – tento druh se vyznačoval kratším a silnějším trupem, než máme my. Homo neanderthalensis charakterizovala podsaditá postava s velkými klouby a mohutnými spodními končetinami, což mu v době ledové, kdy žil, pomáhalo šetřit teplo. (foto: Getty Images, Wikimedia Commons, Tiia Monto, CC BY-SA 3.0)
Homo heidelbergensis (Člověk heidelberský)
Výška: 1,6–1,8 m
Hmotnost: 51–62 kg
Průměrná velikost mozku: 1 270 cm³
Tvář Homo heidelbergensis byla značně plošší než u dřívějších druhů homininů, se širokými nozdrami, ustupujícím čelem a výraznými nadočnicovými oblouky. Silné holenní kosti společně s mohutnými kalcifikovanými úpony svalů naznačují, že tito pralidé byli robustně stavění. (foto: Getty Images, Wikimedia Commons, Jerónimo Roure Pérez, CC BY-SA 4.0)
Homo sapiens (Člověk moudrý)
Výška: 1,6–1,8 m
Hmotnost: 62–78 kg
Průměrná velikost mozku: 1 350 cm³
Lebka Homo sapiens je moderní tenkostěnná a klenutá, s mozkovnou schopnou pojmout velmi velký mozek. Tvář charakterizuje vysoké a svislé čelo, méně výrazný nos a dva subtilní nadočnicové oblouky. Kostra je křehčí než u dřívějších homininů, doplňují ji dlouhé končetiny, štíhlé prsty na nohou i rukou a dlouhé svaly. Pánev je úzká a silně prohnutá, hrudník má sudovitý tvar. (foto: Getty Images, FAVPNG)
Rod Homo se objevil přibližně před třemi miliony let v Africe, která byla domovem minimálně jedenácti druhů homininů. Nejstarší z nich, Homo habilis se stářím okolo 2,8 milionu let, si sice ještě zachovával mnohé z opičích rysů dřívějších australopitéků, lebeční dutina už mu ale poskytovala víc místa pro mozek. Právě velikost mozku a schopnost používat nástroje představují dva hlavní znaky definující rod Homo. Třetím je pak vzpřímená kostra, jež umožňovala chodit po dvou nohách.
Tyto tři věci poskytly předchůdcům člověka evoluční výhodu – příslušníci druhu byli lépe schopni využívat vše, co jim nabízelo okolní prostředí, a dokázali cestovat na velké vzdálenosti.
O našem vlastním druhu se předpokládá, že vznikl někdy před dvěma sty tisíci roky ze silného, atletického druhu Homo heidelbergensis. Ten vzešel z dřívějšího druhu Homo erectus, což byl jeden z vůbec nejúspěšnějších homininů v historii a žil na Zemi po dva miliony let. Dlouhou dobu se vědci přou, zda se Homo sapiens vyvinul v Africe a odtud se pak rozšířil do zbytku světa (africká hypotéza), nebo zda k vývoji docházelo souběžně na mnoha místech (multiregionální hypotéza).
TIP: Spletitá cesta evoluce: Příběh lidstva se odehrál úplně jinak!
Nejnovější studie DNA ale naznačují, že všichni pocházíme z jedné populace, která žila přibližně před sto padesáti tisíci lety, což představuje silný argument podporující africkou teorii.
