Do roku 2100 by se tisíce amerických měst mohly stát městy duchů

Ještě před 70 lety byl americký Detroit čtvrtým nejlidnatějším městem ve Spojených státech. Vidina lukrativních pracovních příležitostí v rozvíjejícím se automobilovém průmyslu a snadno dostupné bydlení přivedly do michiganské metropole stovky tisíc lidí nejen ze všech koutů USA, ale i z jižní, střední a východní Evropy. Počet obyvatel Detroitu vzrostl z necelých 500 000 v roce 1910 na více než 1,8 milionu v době jeho největšího rozkvětu v roce 1950.

Dnes v tomto kdysi hlavním městě automobilového průmyslu žije jen něco málo přes 600 tisíc obyvatel a Detroit se tak propadl až chvost třetí desítky nejlidnatějších amerických měst. Podobný scénář může podle nové studie v příštích letech nastat v téměř polovině amerických měst.

Budoucí města duchů

Podle zjištění zveřejněných v časopise Nature Cities by se v budoucnu mohl počet obyvatel přibližně 15 000 amerických měst napříč zemí snížit na pouhý zlomek současného stavu. Alarmující zjištění vychází z analýzy zpracované pro illinoiské ministerstvo dopravy, které mapovalo, jak budou americká města vypadat v blízké budoucnosti.

Autoři studie analyzovali statistická data shromážděná v letech 2000 až 2020. To jim umožnilo identifikovat současné populační trendy ve více než 24 000 městech a modelovat projekce budoucích trendů pro téměř 32 000 amerických měst. Data o populaci vědci doplnili o soubor pěti možných budoucích socioekonomických scénářů, modelujících vývoj, jak by se do roku 2100 mohla změnit demografie, společnost a ekonomika v závislosti na klimatických změnách.

Výsledné projekce autorů naznačují, že přibližně polovina měst v USA, včetně Clevelandu, Buffala nebo třeba Pittsburghu, čeká do roku 2100 úbytek obyvatelstva o 12 až 23 procent. Podobné změny vědci očekávají i u dalších měst, které zatím demografický pokles nevykazují – Louisville v Kentucky, New Haven v Connecticutu nebo Syracuse ve státě New York. „Současné městské plánování je založeno na růstu, ale téměř polovina měst v USA se vylidňuje,“ upozorňuje hlavní autorka studie Sybil Derrible z University of Illinois Chicago.

Z regionálního hlediska budou s největší pravděpodobností nejvíce postiženy vylidňováním severovýchod a středozápad USA. Na úrovni států budou podle vědců nejvíce zasaženy Vermont a Západní Virginie, kde se pozvolna vylidňuje více než 80 procent měst. Illinois, Mississippi, Kansas, New Hampshire a Michigan čeká pokles počtu obyvatel ve zhruba třech čtvrtinách měst. Přibližně 40 procent měst čeká podle autorů studie opačný trend – růst populace, především v důsledku imigrace, se očekává v New Yorku, Chicagu, Phoenixu nebo třeba v Houstonu.

Studie nezkoumala jednotlivé faktory předpokládaných trendů. Podle stavební inženýrky Uttary Sutradharové je ve hře složitá směs proměnných, které mohou být v různých lokalitách odlišné. Za klíčové ale považuje růst nákladů na bydlení v některých oblastech, úpadek průmyslu, nižší porodnost, vysokou daňovou zátěž a dopady klimatických změn.