Den, kdy „přijelo metro“: Londýnské metro funguje už 160 let
Devátého ledna 1863 se na nástupišti ve stanici Paddington tísnily davy. Kdekdo chtěl zažít tu slávu a nasednout do vlaku, který posviští londýnským podzemím
Podzemním spojením dvou hlavních vlakových nádraží s centrem Londýna začaly dějiny metra. Jejich smyslem bylo už na počátku ulevit povrchové dopravě a přepravu urychlit.
Zkrátka „tube“
První, asi šestikilometrový úsek metra postavila a financovala soukromá společnost Metropolitan Railway, po níž nám v některých jazycích zůstal název tohoto dopravního prostředku. Do češtiny proniklo metro údajně přes francouzštinu a ruštinu. Sami Angličané však mluví o „podzemní dráze“ (underground) – či „rouře“ (tube), podobně mají Němci U-Bahn.
V londýnském podzemí se nejdříve proháněly parní vlaky, které v třímilionovém městě zpočátku přepravily 26 000 cestujících denně (dnes jsou to asi tři miliony). V roce 1869 projel první vlak tunelem pod Temží, o necelé desetiletí později začala elektrifikace tratí pomocí boční přívodní kolejnice. A třeba v říjnu 1911 se na Earl‘s Court objevil první dřevěný eskalátor, z něhož jedni měli panickou hrůzu a jiní sem naopak jezdívali za mnohahodinovou zábavou. Za druhé světové války nástupiště metra posloužila jako kryty před nacistickými nálety, jedna trať byla dokonce uzavřena pro Britské muzeum, které zde skladovalo své poklady.
TIP: Newyorské metro: Podzemí, které nikdy nespí
Londýnské metro se stalo symbolem pokroku a jako takové začalo být kopírováno, ne všude se však návrhy setkaly s pochopením a realizací (viz Koňka v podzemí a jiné). V kontinentální Evropě se první podzemní dráha překvapivě objevila v Budapešti, a to již plně elektrifikovaná (německou firmou Siemens & Halske AG), podobně jako ty, které následovaly po ní.
Městská metra podle roku zprovoznění
- 1863 Londýn
- 1875 Istanbul
- 1895 Athény
- 1896 Budapešť
- 1897 Boston
- 1900 Paříž
- 1902 Berlín
- 1904 New York
- 1913 Buenos Aires
- 1919 Madrid
- 1935 Moskva
- 1954 Tokio
- 1955 Řím
- 1974 Praha
- 1976 Vídeň, Brusel
Koňka v podzemí a jiné
- O prvenství v kontinentální Evropě se maďarská metropole pře s řeckými Athénami, kde fungoval povrchový vlakový spoj na trase Athény-Pireus, který od května 1895 mezi zastávkami Thissio a Omonia projížděl tunelem.
- Istanbulské metro, takzvaný Tünel, postavil Francouz Henri Gavand. Dopravu mezi jeho dvěma stanicemi zprvu zajišťovaly vozy tažené koňmi a roku 1910 byla trať elektrifikována. Dodnes funguje v podobě lanové dráhy vedené podzemím od Zlatého rohu a se svými 573 metry představuje nejkratší metro na světě.
- V Praze se patrně první podnět k výstavbě metra objevil v roce 1898. Tehdy obchodník Ladislav Rott navrhl městské radě využít prací na kanalizaci a asanaci Starého Města. Bohužel neúspěšně. Podobně dopadl například návrh v Bruselu z roku 1892.
