Ďáblovo moře: Co zahubilo posádku holandské lodě Ourang Medan?

Takové hlášení radista americké lodi Silver Star dosud neslyšel. Jeho loď jednoho únorového rána roku 1948 plula ve vodách Filipínského moře a někde z té oblasti se éterem náhle rozeznělo zoufalé volání o pomoc z paluby holandské nákladní lodi Ourang Medan, směřující do Jakarty.

„Všichni důstojníci včetně kapitána jsou mrtví… leží v navigační místnosti a na můstku… mrtvá je asi celá posádka!“ křičel do vysílačky radista. Rozhodně to nepůsobilo jako hloupé žertování, zvláště když se telegrafista vzápětí odmlčel. „Umírám,“ to byla poslední zpráva, kterou vyslal.

Kapitán Silver Star okamžitě zavelel ke změně kurzu směrem k místu polohy Ourang Medan. Udělala to i další plavidla, která se v té době pohybovala v oblasti, ale Silver Star byla na místě první, a svědectví amerických námořníků jsou tak v souvislosti s tímto záhadným příběhem citována nejčastěji.

Výbušné důkazy

Po několika hodinách námořníci ze Silver Star holandskou loď skutečně spatřili. Na první pohled na ní nebylo nic zvláštního, ale na pokusy o kontakt nikdo neodpovídal. Kapitán proto vyslal vstříc lodi člun s prvním důstojníkem a šesti muži. Američané vstoupili na palubu a teprve tam spatřili hrůzný výjev. Po celé lodi byla rozeseta těla mrtvých námořníků. Muž, který vysílal z lodi zprávy, i ve smrti křečovitě svíral vysílačku. Mrtvá těla strnula ve zvláštních polohách, jako by je něco zmrazilo. V lodní kuchyni byl například nalezen kuchař svírající nůž za čepel ve zkrvavené ruce. To byla ovšem jediná krev na palubě, ostatní mrtví žádné známky zranění neměli, přestože v jejich tvářích a gestech se zračila prožitá bolest a nesmírné zděšení. Někteří námořníci ukazovali k nebi. Lodní lékař ze Silver Star při ohledávání těl jen nevěřícně kroutil hlavou. Nikdy nic podobného nespatřil. 

V té době už na místo směřovaly další lodě, které zachytily volání o pomoc. Kapitáni se rychle shodli na tom, že tak podivná a děsivá událost vyžaduje důkladné vyšetřování. Rozhodli se tedy odtáhnout loď i s mrtvými těly do nejbližšího přístavu.

Jenže krátce poté, co muži palubu Ourang Medan opustili, vypukl na lodi požár. A následující mohutná exploze kotlů poslala loď pod hladinu i s jejím temným tajemstvím. Námořníci ze Silver Star jen tak tak stačili přeseknout vlečná lana.

Smrtící pohyby draků

Jeden z nejzáhadnějších případů v historii mořeplavby se odehrál v místech příznačně nazývaných Ďáblovo či Ďábelské moře, někdy také Dračí trojúhelník. Nachází se na jih od Tokia v oblasti Filipínského moře. Vrcholy pomyslného trojúhelníku tvoří Tchaj-wan, cíp jižního Japonska a souostroví Yap. Na mapách není oblast nijak speciálně vyznačena, ale námořníci se její temné pověsti obávají po staletí. Podle starého čínského mýtu obývají tamní mořské dno vodní draci. Svými pohyby dokáží rozvířit vodní hladinu, vyvolat hustou mlhu a spustit neočekávané bouře. A když se vynoří, stahují během okamžiku proplouvající lodě i s námořníky pod hladinu.

Ourang Medan je pouze jednou z mnoha lodí, které potkala v oblasti Ďáblova moře nevysvětlitelná zkáza. Vody v té oblasti jsou sice obecně považovány za nebezpečné a spousta tragédií může mít zcela reálné vysvětlení, ale pozoruhodné je například to, že některé anomálie v trojúhelníku Ďáblova moře se shodují s jevy pozorovanými v nechvalně proslulém Bermudském trojúhelníku. 

Pokus o pojistný podvod?

Pro záhadná zmizení lodí existuje celá řada možných vysvětlení od nejšílenějších teorií až po zcela věcné a skeptické hypotézy. Máme-li začít právě od nich, pak jednou z nejčastěji zvažovaných možností je pojistný podvod. I v případě Ourang Medan takovému vysvětlení leccos nasvědčuje. Svědectví o případu nebyla spolehlivě zdokumentována, zdroje se rozcházejí i v základním datování události (kromě počátku února se v některých případech udává i červen roku 1947). Teorií a zpráv o zkáze lodi Ourang Medan se v letech 1950 až 1960 objevilo několik stovek. Ve všech však chybí původní zpráva o účelu plavby lodi. V Lloydově lodním registru, kde je zaznamenána plavba každé obchodní lodi, není v daném období o Ourang Medan žádná zmínka. Loď navíc nebyla v žádné zemi včetně Nizozemí vůbec evidována. Možná tedy neexistovala a šlo o pojistný podvod. O vysvětlení jeho smyslu se však žádná z dostupných teorií nepokouší.

Toxické látky, nebo mimozemšťané?

V 50. letech 20. století byla v oblasti Ďáblova moře potvrzena existence podmořského vulkánu. Působením sopečné činnosti lze jistě vysvětlit přinejmenším některá záhadná zmizení lodí v kritických místech. Ne však případ lodi Ourang Medan, pokud se tedy opravdu stal. Tajemstvím opředená tragédie nedává mnoha lidem dodnes spát a pokusy vysvětlit ji alespoň trochu přijatelným způsobem přinesly několik zajímavých teorií o příčinách smrti holandských námořníků a následné zkáze lodi.

Jednou z nejoblíbenějších je ta, že posádka lodi pašovala nebezpečné chemikálie, především kyanid, nitroglycerin a nervový plyn. Poté, co se k nákladu nějakým způsobem dostala voda, uvolnily se toxické plyny, které posádku otrávily a udusily. Explozi pak způsobila reakce extrémně výbušného nitroglycerinu.

Zastánce této hypotézy, historik Roy Bainton, poukazuje na to, že se případ odehrál brzy po skončení druhé světové války. Považuje proto za reálné, že například po zbytcích válečných zásob nervového plynu či jiných chemikálií skutečně mohla na trhu existovat poptávka. A nenápadná stará loď s kontrabandem, ukrytým například pod barely s naftou, by mohla být pro pašeráky jedním z nejbezpečnějších způsobů přepravy takového materiálu. Kdyby se ovšem nestalo to, co se stalo. Je to jen teorie, ale podle Baintona jí nahrává i to, že pokud by byla správná, nelze se divit, že se k lodi nikdo nehlásil. Spojení takového případu s jakoukoli zemí či rejdařskou společností by totiž nutně vyvolalo mezinárodní skandál s nepříjemnými důsledky pro každého, kdo by mohl být povolán k odpovědnosti.

Hlavním argumentem proti zmíněné teorii je námitka, že přítomnost jedovatého plynu či jakýchkoli smrtících chemikálií by musela nějakým způsobem zasáhnout i námořníky ze Silver Star, kteří vstoupili na palubu jen několik hodin po katastrofě. 

Objevily se samozřejmě i názory, že se námořníci stali oběťmi útoku mimozemšťanů. Proč? Především proto, že příliš mnoho jiných reálných vysvětlení nebylo k dispozici. To, že většina mrtvých ukazovala s výrazem hrůzy vzhůru k nebi, se stalo jednou z dalších opor pro hypotézu o útoku z výšky. Jinými slovy – záhadné úmrtí posádky Ourang Medan dosud věrohodně nevysvětlil nikdo.

Dobře živená záhada

V sedmdesátých letech minulého století však z oblasti Ďáblova moře začaly se vzrůstající intenzitou přicházet zprávy o událostech, které znamenaly další vzrušující výzvu pro lovce záhad. 15. října 1974 se letoun Hercules C-130 se šestičlennou posádkou vracel na základnu po cvičném letu nad Tichým oceánem. Cestou však beze stopy zmizel, aniž by posádka vyslala nouzový signál. O několik měsíců později zaznamenal letoun C-117 při letu ze základny Iwakuni setkání s neidentifikovatelnými objekty ve tvaru disku v barvě ocelového odlitku.

TIP: Tajemná místa pohledem vědy: Bermudský trojúhelník

17. října 1976 se kapitán Masaru Sajtó připravoval zvednout do vzduchu dopravní letoun na letišti Akita. Těsně před vzlétnutím však uslyšel hlášení z kontrolní věže, která oznamovala, že se jižně od letiště pohybuje neidentifikovatelný objekt. Kapitán Sajtó později popsal, že spatřil objekt větší než automobil, ale menší než letadlo. Zastánci teorií o působení mimozemských vetřelců nad vodami Ďáblova moře tak dostali do rukou nové pádné argumenty.