Co nabízela Paříž před 120 lety? Kam stálo za to zajít, co koupit a co ochutnat?

Hotelů a penzionů nabízelo město na Seině na počátku minulého století spousty podle čtvrtí i klasifikace. V luxusu grandhotelů držel prim Ritz a Bristol, oba na prestižním Place Vendôme, Continental na Rue de Rivoli či Elysées Palace na Champs-Elysées. Cena pokoje s koupelnou v Ritzu činila 26 franků, snídaně 2,5 franku. Pro srovnání, Wagram, hotel 2. třídy na Rue de Rivoli, téměř paralelní s Louvrem, nabízel pokoje v ceně 5 až 7 franků a jídla do 3,5 franku.

Relativně drahé byly i rodinné penziony; ty na Champs-Elysées a na Place de l’Étoile stály do 14 franků, avšak jednalo se o bydlení v klidu a pohodlí včetně domácí stravy i dostupných koupelen. Ceny pochopitelně klesaly v závislosti na vzdálenosti od centra.

Kam za dobrým jídlem

Do restaurant de luxe byl společenský oděv nutností a ceny přesahovaly běžný rozpočet návštěvníka. Za nevelkou večeři o třech chodech a dvou lahvích vína se platilo 40 až 50 franků, speciality vyšly ještě dráže. Kuchyně v Ritzu patřila vedle podniku s lákavým názvem Paillard (Chlípník, Nemrava) na ulici Chaussée-d’Antin k nejvyhlášenějším a také nejdražším. 

Restauranty à la carte (s výběrem podle jídelníčku) byly dražší než ty à prix fixe (s pevnou cenou), kde bylo k mání jídlo za 1 až 3 franky, avšak výběr byl minimální. Existovaly i établissements de bouillon, kde nešlo o polévky, jak by se z názvu zdálo, ale o ceny mezi 2 až 2,5 franky a menší porce. Jídlo se tu objednávalo zaškrtnutím na lístku, obsluha byla ženská a bedekr zdůrazňoval, že sem smí vstoupit i ženy bez doprovodu, což u restaurantů nešlo. Spropitné se všude dávalo ve výši 8–10 % z útraty.

Kavárna nebo pivnice

Procházka Paříží si před 120 lety pochopitelně žádala i nabídku osvěžení, kávu s dezertem, odpolední apéritif či sklenici piva na posilněnou! Na pivo zvyklý Čech mohl zavítat k Le Procope ve čtvrti Odéon, kam chodili už Marat, Robespierre a Danton. Kávu si bylo možné vychutnat s výhledem na Pont-Neuf a Nôtre-Dame v kavárně Au chien qui fûme (U kouřícího psa), a pokud by se vám centrum zajídalo, bylo zde Closerie des Lilas na bulváru Montparnasse. Při troše štěstí zde bylo možné narazit na mladého Appolinaira či Picassa. První čepované pivo se v Paříži podávalo u náměstí Bastily v Brasserie Bofinger.

Ctitelé literatury i umění nechť pamatují, že do kavárny Les Deux Magots u kostela Saint-Germain-des-Près chodíval Verlaine s Rimbaudem. Pozor ovšem na pravý absinthe, dosud s obsahem tujonu; nejednoho ze slavných prý připravil o rozum!

Kam za zábavou?

Muzea nejsou vše, byť jich Paříž v roce 1903 nabízela až příliš včetně Grévinova s figurami z vosku. Co tedy dál? Byla zde Opera, Garnierova vznosná stavba z dob druhého císařství, a 20 divadel s cenami vstupenek od 20 centimů do 2 franků; nejdražší byly fauteuills d’orchestre (křesla u orchestru). Molièra a klasiku si bylo možné vychutnat v Théâtre-Français, operetku v Opéra-Comique, dobré divadelní kusy v Odéonu. Ovšem pozor! Dámy v některých divadlech nesměly samy do přízemí!

Na bláznivě košilaté kusy se chodilo do Varietés na Montmartru. A pokud návštěvník nevládl fancouzštinou? Žádný problém – v Paříži fungovaly koncertní sály nebo pikantnosti, které v té době Praha neznala, třeba Folies-Bergère na ulici Richter – směs divadla, kabaretu a tanečních čísel v odvážných kostýmech. Pod hlavičkou koncertního divadla se skrýval i Moulin Rouge, kde armáda mladých dívek vyhazovala nožky vzhůru a předváděla od roku 1890 francouzský kankán – věc tehdy až nestydatou ale o to lákavější.

Nákupy v novém stylu

I kdybyste nechtěli nakupovat víno, koňak, parfémy, sladkosti, pánské i dámské doplňky či poslední výkřiky módy, nebylo možné vynechat některé z Grands Magasins, obchodních domů, jaké neměl ani Londýn (byť se o to jistý pan Selfridge snažil), natož Vídeň či Praha. 

TIP: Hříšný Moulin Rouge: U zrodu nejslavnějšího kabaretu stál zločinec

La Samaritaine na pravém břehu Seiny u Pont-Neuf zářil stylem Napoleona III. i secesí, aby dohnal Printemps na Hausmannově bulváru, který měl i tehdejší velkou novinku – výtahy. V Grands Magasins bylo možné nalézt vše a peněženka nejednoho návštěvníka byla při odchodu podstatně lehčí.