Vědci do astrofyziky často zavádějí termíny, které laikům zpočátku neznějí zcela „seriózně“. Patří mezi ně například známá „černá díra“ či „Velký třesk“, ale také třeba „jaderné těstoviny“. Poslední zmíněný pojem se vztahuje k nitru neutronových hvězd, tedy gravitačně degenerovaných pozůstatků po stálicích s hmotnostmi okolo 10–30 sluncí. Výsledná hmotnost mezi 1,4 a 3 slunci je u nich vtěsnána do koule o průměru kolem pouhých 10 km.
TIP: Záhadná kosmologie: Kvantová gravitace, temná energie, ekpyrotický vesmír
Překvapivě však i takové objekty zřejmě vykazují radiální gravitační stratifikaci: V samotném jádře se nejspíš nachází nejžhavější známá forma hmoty, tzv. kvark-gluonové plazma, zatímco na povrchu jde o neutronově degenerovanou látku. Mezi těmito dvěma vrstvami, při hustotách kolem 1017 kg/m3, jsou velikosti přitažlivé jaderné síly a elektrické odpudivé síly srovnatelné. Během jejich vzájemného „souboje“ vznikají komplexní struktury složené z neutronů a protonů, přičemž jejich geometrie připomíná různé druhy těstovin. Odtud tedy pojem „jaderné těstoviny“.