Čínská sonda zakotvila na orbitě Měsíce: Přistát se pokusí v červnu
Čína vypustila sondu Čchang-e 6, která se jako první na světě pokusí získat vzorky z odvrácené strany Měsíce a dopravit je na Zemi. Jedná se o další čínský krok na cestě k pilotované lunární misi plánované na rok 2030.
Sondu Čchang-e 6 vynesla do vesmíru 3. května raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan. Start proběhl navzdory špatnému počasí úspěšně a po pěti dnech sonda vstoupila na prozatímní eliptickou lunární oběžnou dráhu s výškou periselenia okolo 200 km a aposelenia 8 600 km.
Začátkem června by měl přistávací modul mise Čchang-e 6 dosednout na měsíční povrch v kráteru Apollo, který se nachází v oblasti South Pole-Aitken. Toto místo se nachází na odvrácené straně Měsíce a patří k největším impaktním pánvím ve Sluneční soustavě.
Čínské dobývání Měsíce
Čchang-e 6 navazuje na předchozí misi Čchang-e 5, v jejímž rámci dokázala čínská sonda odebrat a dopravit na Zemi 1,7 kilogramu hornin z přivrácené strany. Analýza nových vzorků by podle čínských vědců mohla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a Sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně Měsíce.
Vybavení landeru tvoří dvojice kamer, penetrující radar a spektrometr. Zveřejněné snímky ukazují, že součástí výbavy je i malý rover a našlo se místo i pro italské koutové odražeče, francouzský detektor DORN pro studium přenosu prachu a detektor nabitých částic NILS od ESA. Součástí mise je i pákistánská družice ICUBE-Qamar, kterou sonda vypustila krátce po dosažení měsíční orbity. Spojení mezi sondou a řídícím střediskem na Zemi má zajišťovat satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na lunární oběžnou dráhu již v březnu.
S přistáním landeru se počítá na počátku června, kdy nad kráterem Apollo vyjde slunce. Konkrétní načasování přistání ale bude záviset na aktuální oběžné dráze a omezeních vyplývajících ze světelných podmínek v cílové destinaci.
Mise Čchang-e 6 je součástí širších lunárních cílů asijské velmoci. Na roky 2026 a 2028 jsou naplánované dvě mise (Čchang-e 7 a 8) k jižnímu pólu Měsíce. Zlatým hřebem má být pilotovaná výprava na měsíční povrch v roce 2030.
