Chcete farmu zdarma? Podobu Spojených států formoval „usedlický zákon“

Když tzv. Homestead Act neboli „usedlický zákon“ prošel Kongresem a prezident Abraham Lincoln jej v květnu 1862 podepsal, nikdo netušil, jak dalekosáhlý dopad bude zmíněný právní předpis mít. Právě jeho zásluhou se republikáni stali určující politickou silou a začalo rychlé osídlování západu Spojených států.

Za volnou půdu

Postupné rozšiřování amerického území přivádělo pod svrchovanost Washingtonu ohromné, vesměs neobydlené kusy krajiny, které pak vláda příležitostně prodávala kvůli důležitým příjmům do federálního rozpočtu. Přímé zdanění totiž ještě neexistovalo, a hlavní zdroj peněz tak tvořila cla a platby za poštu.

Už od 30. let 19. století však rostlo hnutí za „volnou půdu“, žádající bezplatné příděly pozemků americkým občanům. Revoluční vření roku 1848 se v USA projevilo vznikem Strany svobodné půdy, jež v roce 1856 nominovala na prezidenta důstojníka Johna Frémonta se sloganem „Svobodný člověk, volná půda, svoboda projevu, volná práce a Frémont“. Uvedená skupina se stala jedním z proudů, které se později spojily do republikánské strany.

Smeteno ze stolu

Plán na příděly pozemků měl ovšem silné odpůrce. Mnozí politici se obávali, že rozdáváním půdy ztratí federace hlavní zdroj příjmů a uchýlí se k pokusům zdaňovat obyvatelstvo. Politici Severu měli strach z vylidnění tamních měst, zatímco jejich protějšky z Jihu děsil vznik nových států bez otroctví, čímž by se narušila rovnováha svobodných a otrokářských států v Unii.

Kongresman Andrew Johnson, pozdější Lincolnův viceprezident a nástupce, dokázal v roce 1852 po čtyřech letech snahy dostat popsaný návrh do Kongresu. Zákon však samozřejmě čekalo odmítnutí a teprve roku 1860 získali republikáni dostatek hlasů, aby jej přijaly obě komory. Prezident James Buchanan ho přesto vetoval s argumentem, že přidělování bezplatné půdy je nespravedlivé vůči těm, kdo si ji zaplatili. A nadto zpochybnil právo Kongresu nakládat s majetkem vlády, což podle něj popíralo princip dělby pravomocí mezi zákonodárnou a výkonnou moc.

Lincoln na koni

Republikánská strana každopádně učinila z popsaného zákona ústřední bod své kampaně a Lincoln byl díky němu zvolen prezidentem. Poté začal pracovat na přijetí předpisu, a to nejen pro svůj názor, že svobodný člověk má na půdu právo – ale také s vidinou, že lidé, jimž dají republikáni pozemky zdarma, podpoří jejich boj s Jihem a promění se v oddanou voličskou základnu. V roce 1862 tak nastalo masivní stěhování na západ USA, umožněné revolučním článkem usedlického zákona ve znění: „Každá osoba, která je hlavou rodiny nebo dosáhla 21 let a je občanem Spojených států, nebo prohlásila, že se jím chce stát, a nikdy nepozdvihla proti vládě zbraň, má právo dostat bezplatně 160 akrů federální půdy.“ 

TIP: Češi na obranu Unie: Za co bojovali chicagští krajané v občanské válce?

V uvedeném roce republikáni své pozice v Kongresu částečně ztratili vlivem vývoje války, do jejíhož zdárného konce zbývaly ještě tři dlouhé roky. Díky přílivu nových osadníků v letech 1862–1912 však strana v americké politice dominovala. Po celou dobu kontrolovala většinu nejméně v jedné z komor Kongresu a s výjimkou Grovera Clevelanda kontinuálně držela i prezidentský úřad.