Cesta ke středu Země: Čínský vrt má dosáhnout hloubky 10 kilometrů
Právě zahájený vrt má ambici proniknout do vrstev o stáří 145 milionů let a stát se doposud nejhlubším v Číně
Čínští odborníci se pustili do ambiciózního projektu, jehož výsledkem má být doposud nejhlubší vrt v Číně. Geologové hodlají dosáhnout hloubky 10 kilometrů, čímž by pronikli do geologické formace z období křídy, která vznikla před 145 miliony let. Jejich motivací ale primárně není paleontologický průzkum. Zajímají se o suroviny a zkoumají geologická rizika, jaká představují zemětřesení nebo vulkanické erupce.
Pokud uspějí, bude to nepochybně impozantní počin. Nepůjde ale o nejhlubší lidmi vytvořený vrt na Zemi. Ten se nachází na ruském Kolském poloostrově, kde vznikl v letech 1970 až 1994 během výzkumu litosféry. Kolský superhluboký vrt dosahuje ve vertikálním směru do hloubky 12 262 metry. Nejdelším hlubinným vrtem je BD-04A na ropném poli Al Shaheen, který měří 12 290 metrů, dosahuje ale do menší hloubky než Kolský vrt.
Rekordní vrty do hlubin
Pokud jde o výzkum, Kolský superhluboký vrt přinesl množství pozoruhodných objevů. Pronikl do vrstev starých přes 2,8 miliard let, kde byly objeveny fosilní mikroorganismy. Také se ukázalo, že v hloubce 10 kilometrů panuje teplota 180 °C a horniny jsou v této hloubce překvapivě vlhké. Obojí bylo tehdy pro vědce překvapením. Číňané doufají, že jejich vrt rovněž přinese leccos zajímavého.
Vrtání do hlubin planety možná vypadá docela jednoduše, ale zdání klame. Ve skutečnosti jde o technicky mimořádně náročnou záležitost. „Obtížnost projektu hlubinného vrtu je možné přirovnat k jízdě velkého náklaďáku na dvou tenkých ocelových lanech,“ přibližuje náročnost projektu Sun Jinsheng z Čínské akademie věd.
TIP: Rekord v hlubinách: Japonský vrt dosáhl hloubky více než osmi kilometrů
Jakkoli vypadá desetikilometrový vrt impozantně, vzhledem k vnitřní struktuře a velikosti Země jde stále jen o pomyslné píchnutí špendlíkem, které se ani nepřiblíží k hranici zemského svrchního pláště. Nad ním se totiž nachází zemská kůra, tvořená žulovou a čedičovou vrstvou, přičemž její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 5 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (5 až 10 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. Při současném stavu technologií je tak pro nás zemský plášť zatím nedosažitelným.
