Čertovské veledílo: Tajemství Codexu Gigas alias Ďáblovy bible

Bylo, nebylo. V jednom klášteře žil mnich, který zhřešil. Oddával se prý temné magii a uctíval Satana. Aby unikl zazdění zaživa, slíbil opatovi, že za jedinou noc napíše knihu, která obsáhne všechny vědomosti světa. Protože však úkol nemohl zvládnout, uvítal pomoc ďábla, který za něj veledílo sepsal. Tak podle legendy vznikl Codex Gigas, největší dochovaný středověký rukopis na světě původem z Čech.

Legenda také praví, že mnich z vděčnosti přidal ďáblův portrét, podle nějž se knize říká Ďáblova bible. Portrét na celou stranu o výšce skoro půl metru! Zavřený kodex měří 92 × 50,5 × 22 centimetrů a obsahuje 312 pergamenových listů, tedy 624 stran, o velikosti 89 × 49 centimetrů. Osm listů bylo z knihy vyříznuto neznámo kdy a kým a má se za to, že obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu. Velekniha váží 75 kilogramů.

Není divu, že byl dílu přisouzen nadpřirozený původ, karolinskou minuskulí jej totiž sepsal a půvabně iluminoval jediný člověk a mohlo mu to zabrat dvacet i více let. Šlo tedy zřejmě o jeho celoživotní dílo.

Všechno vědění světa

Kodex vznikl v Čechách během první třetiny 13. století (jeho záznamy končí rokem 1229). Často se jako místo původu udává benediktinský klášter v Podlažicích u Chrudimi, odkud  jej získali mniši v Sedlci, kteří událost zaznamenali roku 1295. Jestli však kodex, jehož zhotovení muselo být náročné finančně, řemeslně i umělecky, skutečně vznikl na tomto poměrně nevýznamném místě, není vůbec jisté.

Pro jeho další osud je podstatné, že se na konci 16. století ocitl v kunstkomoře Rudolfa II. v Praze, protože ta se stala kořistí švédské armády, která za třicetileté války (1648) vpadla do města. Poklad tak do své knihovny získala královna Kristina a z královských sbírek byl kodex v roce 1877 převeden do Švédské národní knihovny ve Stockholmu, která jej vlastní dodnes. Kodex opustil hranice Švédska všeho všudy čtyřikrát: v roce 1970 putoval do USA, roku 1999 do Berlína a v minulém desetiletí jsme ho mohli dvakrát vidět i v Česku. Podrobně se můžete s tímto dílem seznámit na stránkách Švédské národní knihovny.

Záměrem autora bylo shrnout tehdy dostupné vědění do jediného díla. Kodex tedy obsahuje nejen bibli včetně deuterokanonických textů, jako je starozákonní kniha Báruch, ale i historické spisy Josepha Flavia, Etymologii Isidora ze Sevilly, spisy s lékařskou tematikou či pro nás velmi cenný opis Kosmovy kroniky, který patří k nejstarším. Prostor tu dostala i obranná zaklínadla k zahánění nemocí, vymítání démonů nebo formule k vypátrání zloděje.