Černokněžník Krabat: Kde se vzala legenda o chlapci se slaměnou korunou?

V srbské Lužici se dodnes vypráví příběhy o Krabatovi, dobrém čaroději, který porazil svého mistra a nyní svými kousky pomáhá lužickému lidu. Od mága Krabata ze srbské pověsti k chlapci Krabatovi, bloudícímu ve vánoční čas se slaměnou korunou jednoho ze tří králů, však příběh urazil dlouhou cestu

02.01.2020 - Jan Halm



Dnes známou verzi Čarodějova učně nejklasičtěji otiskl do povědomí lidí Otfried Preussler (1923–2013), německý spisovatel původem z Liberce, který lidovou pověst přetvořil v kouzelný příběh, z něhož mrazí. Nicméně poprvé byla pověst o čarodějově učni zaznamenána roku 1837 Joachimem Leopoldem Hauptem. Lidové vyprávění je pak ještě výrazně starší. V prvotní verzi legendy byl Krabat zlým černokněžníkem, který si svou cestu k dobru a spáse musel teprve najít. Jeho předobrazem byl patrně muž jménem Johannes Schadowitz, žijící v Lužici koncem 17. století.

Chorvat v souboji s ďáblem

Kde se vzalo jméno Krabat? Schadowitz byl kapitánem nepravidelné chorvatské jízdy, obávané lehké kavalérie nazývané Crabati (lužicky Chorvati). Tato jednotka byla srovnatelná s husary a ne nepodobná slavným kozákům. Do pravidelné armády byli začleněni roku 1625, kdy byl založen první Chorvatský pravidelný regiment. Johannesovi daroval za věrné služby saský kurfiřt Jan Jiří III. statek nedaleko Vojeřic, kde se příběh čarodějova učně odehrává.

Dle pověsti získal chorvatský kapitán čarodějnou moc v Černém Chlumci od místního mlynáře, který nebyl jen tak ledajaký. Lidé o něm říkali, že je spolčen s ďáblem a Schadowitz/Krabat musel napřít všechny své síly, aby jej porazil a mohl se stát dobrým duchem Lužice. Tento souboj učedníka s mistrem je častým motivem napříč legendami (mimo jiné je součástí i další Preusslerovy knihy, Malá čarodějnice), jeho původ má však kořeny až ve starověké Indii.

Těžké válečné časy

Příběh o Krabatovi se odehrává na pozadí Velké severní války (1700–1721), ve které se střetly Dánsko, Norsko, Sasko a Rusko na jedné a Švédsko s Osmanskou říší na druhé straně. Válka, ve které padlo bezmála milion vojáků, zpustošila země a ztrápila obyčejný lid. Hladomor, nemoci a tlupy marodérů se staly běžnou součástí života. Proto není divu, že si vesničané začali vyprávět příběhy o mocí nadaném ochránci slabých, který jim pomůže z nouze.

TIP: Legendární válečnice: Co je pravdy na mýtech o Amazonkách?

Zároveň se v důsledku války v postižených zemích začala toulat spousta sirotků, kteří přišli o rodiny i střechu nad hlavou. Tato situace se stala živnou půdou pro vznik pověsti o žebravém chlapci či chorvatském vysloužilci, který prohlédne nástrahy temných sil, postaví se zlu mnohokráte mocnějšímu, než je on sám a za pomoci čistého srdce a lásky zvítězí.


Další články v sekci