Černobylské peklo: Před 36 došlo k havárii sovětské jaderné elektrárny

Na břehu řeky Pripjať začaly v roce 1970 vyrůstat domy nového města. Pět moderních sídlišť, školy či atraktivní lunapark. A k tomu lesnatá, mírumilovná krajina lákající k rekrea­ci – vysněný život mladého Sověta! Nově vzniklé město dostalo jméno Pripjať. O dva roky později mohla v nedalekém Černobylu začít stavba jaderné elektrárny V. I. Lenina. Čtyři energobloky, každý o výkonu 500 MW, dodávaly od roku 1972 energii deseti procentům území dnešní Ukrajiny. Kdyby byly dokončeny pátý a šestý reaktor, Černobyl by měl největší výrobní kapacitu na světě. Patnáct let nabízela práce v elektrárně vysněnou kariéru obzvlášť pro mladé rodiny s dětmi. Lidé tu měli vše, čeho se jinde nedostávalo: výdělek, moderní bydlení, společenské vyžití. Kdo by odmítl?

Osudná chyba

Reaktory se budují tak, aby snesly náraz letadla. Zdi mají několik metrů tlusté s ocelovými nebo betonovými výztuhami. Černobylská elektrárna ale nepatřila mezi nejbezpečnější ani v době svého vzniku. Laicky řečeno její budovy byly nedostatečné. Kdyby se stavěly v souladu s normami, cena by se zdvojnásobila. Co však k největší katatrofě v dějinách jaderné energetiky skutečně vedlo?

Před osudným dnem dostali inženýři za úkol zjistit, zda bude generátor při výpadku elektrické energie schopen setrvačností napájet čerpadla nezbytná pro chlazení reaktoru. Rozhodli se pro opakování experimentu, který se už dvakrát předtím nezdařil. Na sobotu proto byla naplánovaná odstávka čtvrtého reaktoru a během ní měla být provedena ona zkouška. Jenže souběhem několika fatálních chyb došlo k nehodě. 

Předně – střídající se směny techniků si zřejmě nepředaly všechny potřebné informace. Zkouška měla být na čtyři hodiny pozastavena, jenže se blížil konec měsíce a doháněl se plán. Další chybou bylo nedodržování bezpečnostních předpisů a možná i nekompetentnost některých „soudruhů“. Je to neuvěřitelné, ale největší katastrofu v dějinách jaderné energetiky způsobilo „cvičení“, které mělo riziku případného neštěstí předejít!

Výbuch

V 1 hodinu 23 minut v noci z pátku na sobotu došlo k přehřátí reaktoru a k následnému výbuchu. Noční oblohu nad Černobylem ozářily dva záblesky a rána. Jarní bouřka to ale nebyla. Mohutná parní expanze odhodila víko reaktoru, následně došlo k požáru a několika výbuchům. Střecha a zeď čtvrtého reaktoru se zřítily, plameny šlehaly do několikametrové výšky a přenesly se i na střechu třetího reaktoru. 

Neviditelná smrt

Rozsah katastrofy se ukázal až po rozednění. Výbuch rozmetal jádro čtvrtého reaktoru po širokém okolí. Požár se podařilo uhasit během sobotního rána, z černobylské elektrárny už se valil jen černý hustý kouř, který mezitím pokrýval všechno a všechny smrtícími částečkami grafitu a radioaktivních látek. Dozimetristi, kteří měřili stupeň radioaktivity, zaznamenávali nebezpečí, které se vymykalo jejich měřicím přístrojům. Lidé mu čelili doslova jen v pyžamech. 

Sobotní dopoledne ovšem proběhlo v normálním tempu – chystaly se oslavy 1. máje a na neděli byly naplánovány Závody zdraví. Po Pripjati už se ale začaly šířit zprávy o havárii, která spadá do kolonky jaderných katastrof. Málokdo v horkém víkendu uzavřel okna a nevětral. Natož aby si někdo vzal ochranný oblek. Čas běžel a jen lékaři v nemocnici viděli, jak silně jsou vojáci a hasiči během záchranných prací ozařováni.

Evakuace

Na místo se zatím sjížděli odborníci, ale i politici. Až v noci ze soboty na neděli soudruzi uznali poškození reaktoru a tím pádem problém. Nad ránem byla konečně vyhlášena evakuace města Pripjať. Všem autobusovým dopravcům v Kyjevské oblasti byla nařízena pohotovost, silnice vedoucí z Pripjati a Černobylu se zjednosměrnila. 

Během nedělního dopoledne znělo místním rozhlasem hlášení, které přikazovalo vzít si zásoby jídla na dva až tři dny. Lidé si spakovali doklady, osobní léky a čistou košili. Během pár dní celá Pripjať odjela do 150 kilometrů vzdáleného Kyjeva, ale i do Moskvy a oblastí, které jsou hodiny a hodiny cesty. Lidé byli ubytováni v cizích rodinách, děti na letních táborech... 

TIP: Minuta po minutě: Jak probíhala havárie v Černobylské elektrárně

V prvních dnech po katastrofě brzdila evakuaci i byrokracie. Nikdo například nevěděl, kdo zaplatí letadlo, které mělo odvézt nejvíce ozářené techniky a hasiče. To, že se lidé do svých domovů již nikdy nevrátí, tušil jen málokdo. Obyvatelé se kvůli nedostatku informací chovali tak, jako by odjížděli na víkend. Na balkonech se sušilo prádlo, na kancelářských stolech ležely otevřené noviny. V následujících měsících po havárii bylo evakuováno dalších 130 tisíc lidí.