Čarodějka z Milána: Čím byla skutečně vinna Valentina Visconti?

Ve sňatkové politice středověkých urozených rodů nehraje láska roli. Manželství se uzavírá pod vlajkou rozumu. I milánský vévoda Gian Galeazzo Visconti provdá 17. srpna 1389 svou devatenáctiletou dceru Valentinu za vévodu Ludvíka Orleánského, bratra krále Karla VI., aby si upevnil pozici. Vadí mu, že ženicha a nevěstu pojí příbuzenství první linie? Nikoli. Získá papežův souhlas a dosadí dcerušku přímo na francouzský dvůr. Požehnání ale neštěstí nezabrání.

Srdce plné nenávisti

Francie se zmítá v nekonečných bojích stoleté války. Aby vlil krev do žil zbídačenému národu, pořádá Karel VI. v srpnu roku 1389 demonstrativní oslavu panovnické síly. Při té příležitosti má být korunována jeho manželka Isabela Bavorská. A také představena její švagrová Valentina. Dynastické slavnosti vrcholí pompézním vjezdem do Paříže. Valentina jede na ušlechtilém koni, Isabela za ní v pozlacených nosítkách. Na první pohled je jasný ožehavý kontrast mezi mladými ženami. Jsou stejně staré, hrdé a vznešené. Za jiných okolností by z nich třeba mohly být i přítelkyně. To se ale nestane!

Královna i vévodkyně přijíždějí jako cizinky. Vzdělaná Valentina ale umí od dětství plynně francouzsky, zatímco Isabele dělá nový jazyk nepřekonatelné obtíže. Valentina fascinuje krásou, Isabela jen diamanty a šaty z lesklého brokátu. Je malá a tělnatá, její snědá tvář je podle jednoho z kronikářů „potažená ohyzdnou pletí“. Lid jí navždy přiřkne přezdívku „Prasnice“. Na konci projížďky ulicemi hlavního města má královna v očích slzy. A v srdci palčivou nenávist k všemi opěvované Valentině. 

Krále Karla postihne při tažení do Bretaně roku 1392 osudný záchvat šílenství. První, nikoli však poslední. Pod dojmem stihomamu, že ho obklopují zrádci, se s mečem v ruce vrhá na své vojáky a dokonce i na bratra Ludvíka. Ten unikne jen zázrakem! Spoutaného krále odvážejí v bezvědomí a s pěnou u úst. Celá země strne. Co se to stalo s jejich milovaným vladařem? Zdědil snad šílenství po své matce? Nebo jsou v tom nekalé čáry? Král sice následně svého činu hluboce lituje, ale nikdy se nezbaví podezření vůči bratrovi. Jejich vztah je nenávratně narušen. 

Milovaná švagrová, nenáviděná manželka

Duševně labilní Karel se také straní své ženy. Tvrdí, že ji nepoznává, a vyhání ji se slovy: „Co tu chce ta ohyzda?“ Naopak Valentinu navštěvuje denně jako svou „milovanou sestru“. Královna Isabela se přímo dusí zlobou a ponížením. A ráda naslouchá, když ostatní obviňují Valentinu z čarodějnictví. Bláznivé zkazky tvrdí, že vlastní magické zrcadlo a rozdává batolatům otrávená jablka. Vždyť v Miláně, odkud pochází, jsou jedy a kouzla na denním pořádku!

Na maškarní ples v lednu 1393, poeticky nazvaný „Bál světlušek“, se král s přáteli přestrojí za hrozivé divé muže – obalí se smůlou a lněnými vlákny. Uprostřed jejich děsivého tance se ale objeví Ludvík s hořící pochodní. Žhavé jiskry ihned přeskočí. Čtyři herci v následném chaosu uhoří. Král se naštěstí zachrání! A opět propadá do nepříčetnosti. Zlé jazyky tvrdí, že nejde o nešťastnou náhodu. 

Králova bratra jistě očarovala jeho žena! Je sám také spolčen s ďáblem? Nezískal by královou smrtí nejvíce právě vévodský pár? Není Valentinin otec obávaným tyranem, který se dostal k moci vraždou vlastního strýce? Nedal sám Karel VI. mnohokrát najevo obavy z bratrovy zrady? Vévoda Ludvík pochopí, že manželku nemůže nechat v Paříži, a tajně ji odváží na své venkovské sídlo. Nenávist vůči nim přesto roste s každým novým panovníkovým záchvatem.

Venkovské vyhnanství a krutý konec

Ludvík Orleánský se bez dozoru manželky věnuje milostným hrátkám s nenasytnou královnou Isabelou. Zvěsti o jejich milostném poměru se brzy nesou celou zemí. Dodnes je otázkou, které ze svých dvanácti dětí počala s šíleným králem a které s jeho bratrem. Pletky s „Prasnicí“ Ludvíka nevytíží natolik, aby zapomněl na svou krásnou ženu. Četnost jeho návštěv dokládá hojnost společných potomků. A tak se jim postupně narodí prvorozený Karel (1394), Filip (1396), Marie (1401), Jan (1400) a Markéta (1406). 

Valentina nemá čas se na venkově nudit. Vášnivě ráda také čte a objednává si nové a nové bohatě iluminované rukopisy. Štědře podporuje spisovatele a básníky. A jen tiše zuří nad každou novou zprávou o nevěře svého manžela. Jak se asi uražená královna v duchu škodolibě tetelí radostí! 

Ludvík si pojistil svou pozici u dvora a stává se poručníkem královských dětí, neboť jejich otec blázní čím dál častěji. Vládne společně s burgundským vévodou Janem Nebojácným, vzájemně se ale k smrti nenávidějí. A to doslova!

TIP: Odette de Champdivers: Co připoutalo mladou krasavici k šílenému králi?

V listopadu roku 1407 Ludvíka Orleánského naleznou rozsekaného na kusy na pařížské ulici. Vrahové dokonce nejprve bestiálně usekli vévodovi obě ruce, aby se nemohl bránit! Jan Nebojácný se objednávkou vraždy vůbec netají, byť je za to okamžitě vypovězen ze země. A Valentina? Šokovaná žena neunese manželův tragický skon a umírá o rok později v pouhých čtyřiatřiceti letech. Tak končí krátký život krásné čarodějky, které žádná kouzla ke štěstí nepomohla.