Bohemiae Rosa náleží do zvláštní skupiny mapových děl odborníky zvané kartografické kuriozity. V kartografii jsou za kuriózní pokládána taková díla, která se od běžných map liší účelem, obsahem či formou a jejichž umělecká hodnota obvykle převažuje nad geografickou.
Umělecké dílo
Mapu českých zemí v podobě růže zveřejnil ve svém díle Epitome historica Rerum Bohemicarum (Výtah z dějin Království českého) historik, literát, zeměpisec, jezuita a vlastenec Bohuslav Balbín. Nakreslil ji slezský kartograf Christoph Vetter (1575–1650) a technikou mědirytu zhotovil augsburský rytec Wolfgang Kilian (1581–1662). Přesnou dobu vzniku mapy neznáme, obvykle je datována rokem 1668, kdy začalo vycházet zmiňované Balbínovo dílo. To už byl ale Christoph Vetter 18 a Wolfgang Kilian 6 let po smrti.
Mapa je krásnou ukázkou barokního ryteckého umění. Rozvíjející se růže je výtvarně vyvedena podobně jako známá růže rožmberská, avšak s několika okruhy okvětních plátků. Zalévají ji paprsky slunce s královskou korunou, jež jakoby se před chvílí vynořilo z bouřkových, detailně vyvedených mraků. Květ růže představuje rozkvět země. Stonek vyrůstá z Vídně a naznačuje tak přirozenost spojení českých zemí s habsburskou monarchií. To je vyjádřeno i heslem tehdejšího panovníka Leopolda I. „Iustitia et Pietate“ (Spravedlností a úctou) v čele listu. Na mapě najdeme již i prvky typické pro moderní kartografii: v levém horním rohu délkové měřítko v tehdejších německých mílích a orientační růžici. Opačný roh zabírá barokně zdobný český lev, který jakoby vzácnou růži chránil.
TIP: Klaudiánova mapa: První obrazové zachycení české země
Na první pohled se zdá, že růže představuje Čechy, kališní lístky a listy pak sousední země: pod českým lvem se nalézá Slezsko, v pravém dolním rohu vidíme Moravu, na opačné straně rakouské země včetně Korutan a Štýrska, pod směrovou růžicí výhonek Bavorska a přímo pod sluncem vyrůstá Míšeňsko. Když však mapu začneme blíže zkoumat, zjistíme, že uvedené rozvržení není důsledné. Ve spodním okvětním lístku najdeme například moravskou Třebíč, vlevo zase řeku Regen (Řezná), která sice pramení na Šumavě, ale pak vesele bublá Bavorskem.
