Až do dna ruské duše: Vodka jako lék, jed a společenská nutnost
Řekněte „Rusko“, zavřete oči a projděte se prvními pěti představami, které vám prolétnou hlavou. Jedna věc určitě nebude chybět – obraz dobře vychlazené průhledné lahve…
Možná, že znáte několik vtipů na téma „pít jako Rus“. Než člověk zavítá do Ruska, nedokáže si představit, co pojem vodka v této zemi znamená. Průhledná tekutina se zde pije všude a za jakékoli denní doby. Její cena není vysoká, láhev té dobré pořídíte za podobnou cenu jako butelu levného vína a na výběr tady mají desítky druhů, a to i v obyčejné malé samoobsluze.
Pokud dorazíte v Rusku na oslavu narozenin – a lidé tu slaví neustále a rádi – s vodkou se neminete. Nemělo by vás také zarazit, že když zajdete v neděli odpoledne do restaurace na kávu, narazíte tam na tři mladíky kolem třiceti let s lahví vodky na stole. V Rusku totiž netroškaří a proč si objednávat po kalíškách, když stejně vědí, že vypijí celou lahev?
Ruský standard: aspoň panák denně
Odhady, kolik se vypije v Rusku vodky, se liší. Oficiální jsou jasné, o neoficiálních lze jenom spekulovat. Ještě v roce 2009 to mělo být 18 litrů čistého alkoholu na hlavu, to znamená včetně kojenců. Podle loňské zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) klesla spotřeba na 14,5 litru, což je zhruba stejné množství, jaké vypijí Češi. Jen pro srovnání - celoevropský průměr je 10,2 litru čistého alkoholu na hlavu a rok.
Sporné je, jestli lidé nezačali místo tvrdého alkoholu pít více piva. To dokazují například čísla z Petrohradu, kde sice klesla spotřeba vodky ze 13 na 10 litrů, ale lidé tu zase vypijí na hlavu 150 litrů piva za rok. Ve městech se prý spotřebu podařilo snížit, ale horší je to v „odříznutých oblastech“, což je pojem, který může být krapet zavádějící. Zatímco u nás totiž najdete například ve stotisícovém městě skoro veškeré vyžití – sportovní areály, hřiště, divadla, kina, cyklostezky nebo koupaliště − v ruském stotisícovém městě se musíte připravit na lajny paneláků, pár obchodů či obchodních center a park. Tenisový kurt nebo golfové hřiště jsou jen z říše snů. Co chcete dělat jiného než pít?
Samohonka versus oficiální pití
I když dnes je standardem v samoobsluhách vodka se čtyřiceti procenty alkoholu, v minulosti proběhlo několik pokusů o jeho snížení na pouhých dvacet procent. To mělo za následek skokový rozvoj ilegálních palíren, které po návratu k „normálu“ jejich majitelé samozřejmě nezavřeli, a proto se dodnes neví, kolik se v Rusku vodky vlastně vyprodukuje. Oficiální čísla z roku 2016 říkají, že to bylo přes 600 milionů litrů. Ve skutečnosti je to asi o třetinu více.
Podle institutu dohlížejícího na ruský trh s alkoholem pochází 20 až 30 % vodky z nelegálních zdrojů. A tím se myslí jak od domácích kutilů, kteří si pálí vodku doma, tak i z oficiálních továren, které obcházejí stát a krátí jej na daních tím, že prodávají více vodky, než kolik oficiálně přiznávají.
Nejlevnější vodku můžete koupit už za 180 rublů (cca šedesát korun). To je nejnižší stanovená cena půllitrové vodky od června 2016. Ty dražší stojí kolem 300 rublů. Pro srovnání − obyčejná lahev ruského piva stojí kolem 70 rublů (asi 20 korun), ale například české originály více než stovku. A pozor na piva, která se tváří jako česká, mají dokonce české nápisy, ale jsou podezřele levná. Ta nepochází z Česka, ale vyrábí se přímo v Rusku. Jednoduchým srovnáním cen dojdete k tomu, proč místní nejvíce pijí tvrdý alkohol.
Nejen čirý alkohol
Pokud se rozhodnete navštívit Rusko, pak vězte, že neochutnat vodku je jako nedat si klobásu v Maďarsku nebo pěkně orosené a natočené pivo v Česku. A když už jsme u piva – ochutnat to ruské také není špatné. Plechovkové a lahvové seženete v každém obchodě, i v menších městech ale narazíte na piva ze stáčíren. Nejsou to klasické hospody, stáčírny spíše připomínají naše vinotéky.
TIP: Nová studie: Jeden z osmi Američanů má problémy s alkoholem
Jestli se vám honí chutě, nezapomeňte na ruské pochutiny, které na stole vedle vodky či piva nesmějí chybět. Sušené ryby mají opět v každé samoobsluze, dostupné jsou podobně jako u nás klasické brambůrky. Ve specializovaných obchodech si můžete koupit na ochutnání od malých sušených rybek po velké kousky, nebo ryby přímo uzené. Kousek o velikosti natažené dlaně i s prsty vás vyjde v přepočtu na patnáct korun.
Protože je vodka v Rusku národní pití, má také své muzeum. To nyní sídlí v Moskvě, kam se přemístilo z Petrohradu. Prohlédnout si zde můžete na šest stovek exponátů. Třeba krásné historické lahve, nejmenší a největší flašku nebo nejstarší recepty na výrobu. Nejstarší a zároveň plná lahev je tu z roku 1862. V jednom místě tam máte zkrátka historii i současnost pití, které zatím zůstává denním chlebem průměrného Rusa.
Legendy a historie
V roce 1386 přinesl janovský ambasador na dvůr velkoknížete Dmitrije Donského čirý nápoj vyrobený pálením pomerančů. Tato „voda života“ okouzlila Rusy natolik, že o čtyřicet let později už prý jistý mnich Isidore vyráběl vlastní verzi ze zrní v kremelském klášteře. Po dlouhá staletí však byla vodka vyhrazena pouze elitě ruského státu a nesměla se vyrábět nikde kromě Moskvy. To se zlomilo v osmnáctém století, kdy se vodka rozšířila i do zbytku země a státní monopol na její výrobu občas přispíval do carské kasy až čtyřiceti procenty. Z „pití pro panstvo“ se vodka stala lidovým nápojem poté, co byl zrušen státní monopol a v zemi vzniklo na pět tisíc destilerií. To stlačilo ceny tak, jak je známe dnes, a učinilo z vodky nejdostupnější alkohol.