Až bude české zemi nejhůř: Nejstarší verze pověsti o Blanických rytířích
Nejstarší podoba slavné české pověsti vznikla zřejmě až na konci středověku
Pověst o blanických rytířích pronikla do povědomí především díky Jiráskovu literárnímu zpracování. Žádná starodávná pověst to ale není. Její nejstarší podoba vznikla zřejmě až na konci středověku. Lokální legenda se přerodila v českou národní pověst teprve v průběhu 19. století.
„V rozhodnou chvíli se Blaník otevře, rytíři v plné zbroji vyhrnou se z hory a svatý Václav, jeda na bílém koni, je povede na pomoc Čechům.“
Nejstarší varianta blanické pověsti pravděpodobně vznikla v druhé polovině 15. století. Zaznamenal ji nebo možná i sám vytvořil nevzdělaný jihočeský vesničan Mikuláš Vlásenický. Tento samozvaný prorok se stal vůdcem jedné náboženské sekty, která působila hlavně na Benešovsku až do období třicetileté války.
Temné proroctví
Vlásenického proroctví začíná slovy: „Velmi hrozné a strašlivé předpovědění muže božího...“ a skládá se ze dvou částí. První podrobně popisuje různé pohromy a katastrofy, které v budoucnu postihnou Čechy pro jejich hříšnost a bezbožnost. Ještě před tím však budou lidé varováni osmi výstražnými znameními.
Páté se týká blanické hory, která „pomalu schnouti bude od svrchu dřeva, znamenávajíce proměnu času“. Když se lidé ani po osmi znameních nepolepší, vtrhnou do Čech ze čtyř světových stran nepřátelská vojska, aby kvůli přijímání Kristovy krve zahubila český národ.
K rozhodující bitvě nakonec dojde právě pod Blaníkem. Po velkém krveprolití z „prostředku hory blanické“ vyjde i vyjede vojsko, které nepřátelské bojovníky pobije nebo vyžene ze země. V této variantě pověsti ještě není blanické vojsko nijak detailně určeno a popsáno. Vlásenický také neuvádí žádné jméno jeho velitele.
TIP: Mýtické Svatoplukovy pruty: Symbol dědictví, nebo rákoska na synáčky?
Historik Rudolf Urbánek se například domníval, že už v této verzi mělo jít o vojsko husitské. Základ pověsti podle něj vzešel ze vzpomínek na krátký pobyt táborských bojovníků na Blaníku (v čele s Žižkou) v roce 1420. Urbánkův názor je však spekulativní a nepodložený.
Vlásenického Předpovědění se dochovalo v úplném českém znění až v rukopise z přelomu 16. a 17. století. Ze stejné doby také pocházejí jeho tištěné německé verze, které nejčastěji přisuzují autorství nějakému husitskému polnímu kazateli.
