Australské úřady hodlají pomocí jedovatých klobásek otrávit až 2 miliony koček
Australské úřady využívají v boji proti invazním kočkám jed, vůči kterému je původní fauna do značné míry imunní. Kontroverzní plán ale vzbuzuje značné emoce
Australské úřady se rozhodly skoncovat s invazní populací zdivočelých koček, které představují zásadní hrozbu pro mnoho místních cenných druhů živočichů. Do roku 2020 hodlají vybít 2 miliony těchto zdivočelých mazlíčků. Používají k tomu různé prostředky, včetně jedovatých klobásek, které zabijí kočky, původním živočichům ale neublíží.
Aby jedovaté nástrahy neuškodily domácí zvířeně, odborníci je vytvořili s unikátním složením. Tvoří je klokaní maso a kuřecí tuk, bylinky a koření. Klíčovou složkou, která zodpovídá za otrávení koček, je ale metabolický jed známý pod označením 1080. Jde o látku, která byla izolovaná z australských vikvovitých rostlin rodu Gastrolobium. Z chemického hlediska jde o fluoroctan sodný, který se v přírodě vyskytuje v mnoha rostlinách, které chrání proti okusu býložravci. Látka se také v některých zemích (v Japonsku, Koreji, Mexiku, Austrálii nebo na Novém Zélandě) používá jako pesticid, hlavně proti škůdcům z řad savců. Naopak ve většině států USA je její použití zakázáno.
TIP: Kočkastrofa: Zdivočelé kočky obsadily prakticky celou Austrálii
V Austrálii teď shazují tisíce otrávených klobásek z vrtulníků a rozmísťují je přímo na zemi v místech, kde žijí zdivočelé kočky. Zatímco pro kočky je jedovatá klobása smrtící, původní fauna je vůči jedu díky evoluci do značné míry imunní. Jed je ale toxický i pro hmyz a v dávkách 2–10 mg/kg i pro člověka.
Kontroverzní projekt je pochopitelně trnem v oku ochráncům zvířat, kteří poukazují na nehumánnost celého procesu. Zvířata podle nich mimo jiné umírají ve velkých bolestech a v ohrožení jsou například i psi nebo prasata. Podle zástupců organizace PETA také hrozí, že jedovatý fluoroctan sodný kontaminuje vodní zdroje.
Na téma možné kontaminace vodních zdrojů, proběhlo v letech 1990 až 2002 několik studií, které se možným rizikem zabývaly. Vědci následně konstatovali, že fluoroctan sodný je přirozeně odbouráván a riziko kontaminace je zanedbatelné až nulové.