Astronomové zachytili zrychlující rentgenové záblesky supermasivní černé díry

Supermasivní černá díra produkuje zvláštní rentgenové pulzy, jejichž perioda se dramaticky mění. S podobným jevem se astronomové ještě nesetkali.

20.02.2025 - Stanislav Mihulka



V srdci galaxie 1ES 1927+654, vzdálené přibližně 270 milionů světelných let, se nachází supermasivní černá díra. Nedávno se na ni zaměřil tým astronomů, který vedla Megan Mastersonová z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT) a podařilo se jim zaznamenat velmi zvláštní chování tohoto vesmírného monstra.

Vědci zaznamenali rentgenové pulzy s periodou 18 minut, které později (v průběhu dvou let) zrychlily na 7 minut. S takovým fenoménem se astronomové ještě nesetkali. Mastersonová a její kolegové se domnívají, že za tyto zvláštní rentgenové pulzy je zodpovědný bílý trpaslík, který obíhá supermasivní monstrum v těsné blízkosti horizontu událostí. Zdá se, že bílý trpaslík odvrhuje vnější vrstvy hmoty, čímž se na jednu stranu zmenšuje, také si tím ale prodlužuje život.

Pulzující monstrum

Podobné pulzy vědci označují jako kvaziperiodické oscilace (QPO, Quasi-periodic oscillations) a až doposud jsme je zaznamenávali hlavně u menších černých děr hvězdných velikostí v Mléčné dráze. U supermasivní černé díry v jiné galaxii, byť relativně blízké, je detekce takových pulzů velkým úspěchem.

„Kvaziperiodické oscilace fungují jako přirozené hodiny, které nám pomáhají pochopit, jak hmota padá do černé díry, a umožňují nám testovat extrémní fyzikální jevy, včetně Einsteinovy teorie relativity,“ vysvětluje William Alston z Univerzity v Hertfordshiru.

Nová zjištění nejenže rozšiřují naše znalosti o dynamice černých děr, ale také otevírá nové možnosti pro budoucí kosmické mise. Pokud je bílý trpaslík skutečně zdrojem rentgenových pulzů, měl by rovněž vytvářet gravitační vlny – vlnění časoprostoru předpovězené Einsteinovou obecnou teorií relativity. Očekává se, že budoucí observatoře, jako například Laser Interferometer Space Antenna (LISA) Evropské kosmické agentury (ESA), k jehož spuštění by mělo dojít někdy okolo roku 2035, budou schopny tyto vlny detekovat.


Další články v sekci