Příznivé zprávy: Šance na obyvatelné exoplanety u bílých trpaslíků stoupají
Klimatické simulace přinášejí optimismus v pátrání po obyvatelných světech. U bílých trpaslíků jich může být více, než jsme čekali.
V Mléčné dráze se nachází asi 10 miliard bílých trpaslíků – vychládajících jader mrtvých hvězd, které se původně podobaly Slunci. Není to málo a jejich počet dál roste s tím, jak zanikají další a další hvězdy, jejichž proporce jsou blízké našemu Slunci. Odborníky velmi zajímá, zda u nich mohou existovat obyvatelné exoplanety a kolik bych jich asi mohlo být. V poslední době jde o velmi diskutované téma.
Aomawa Shieldsová z Kalifornské univerzity Irvine vedla výzkum, v němž s kolegy srovnávala klima na dvou planetách u dvou různých hvězd. Jednou z nich byl hypotetický bílý trpaslík, v druhém případě šlo o reálně existující hvězdu Kepler-62, což je oranžový trpaslík s celkem pěti exoplanetami, jehož stáří je přibližně 7 miliard let.
Modelování exoplanet
Badatelé použili 3D globální počítačové modely klimatu, které se používají pro studium klimatu naší planety. U obou zmíněných hvězd modelovali hypotetickou planetu v obyvatelné zóně, s vodou a atmosférou složením podobným pozemské atmosféře, která obíhá s vázanou rotací. Výsledky modelů publikoval odborný časopis Astrophysical Journal.
V bílém trpaslíkovi už neprobíhají fúzní reakce v centru hvězdy. Obyvatelná zóna bílého trpaslíka je proto mnohem blíž než u hvězdy jako je Kepler-62. Pokud by tam byla planeta ve vázané rotaci, otočila by se jednou za 10 hodin. Planeta v obyvatelné zóně hvězdy Kepler-62 jednou za 155 dní.
Klimatické modely ukázaly, že pro obyvatelnost případných exoplanet bílých trpaslíků hraje zásadní roli rotace. Rychle rotující simulovaná planeta u bílého trpaslíka měla průměrnou globální teplotu povrchu o 25 kelvinů vyšší než planeta u hvězdy Kepler-62, protože rotace udržuje vhodně rozvrstvenou atmosféru. Vše nasvědčuje tomu, že bílí trpaslíci mohou hostit více obyvatelných světů, než jsme mysleli.
