Arcivévodkyně Marie Karolína: V počtu dětí předčila i Marii Terezii!

Marie Karolína skutečně připomínala Marii Terezii zamlada. Už v raném mládí se u ní projevovaly vlastnosti nasvědčující tomu, že by mohla v budoucnu dobře panovat…

Oběť sňatkové politiky

Doma děvčátku říkali Charlotta. Narodila se jako třinácté dítě v pořadí a své jméno vlastně zdědila. Stejně se totiž jmenovaly už její dvě starší sestry. Jedna se narodila v roce 1740 a druhá v roce 1748. Obě ale brzy zemřely, a tak toto jméno rodiče znovu použili pro Charlottku. Vychovávali děvčátko spolu s Marií Antonií neboli pozdější Marií Antoinettou, k níž měla věkově nejblíž. Spolu často „lumpačily“, za což jim matka pravidelně udílela výchovné rady.

Možná by se osudy Marie Karolíny vyvíjely úplně jinak, kdyby rodinu Marie Terezie nezasáhla epidemie neštovic. Vládkyně totiž chtěla být za každou cenu „zadobře“ se španělským králem, a tak slíbila dát za manželku jednu ze svých dcer jeho synu Ferdinandovi, králi neapolskému a sicilskému. Ostatně ze šestnácti dětí měla dcer jedenáct. Slíbenou nevěstou měla být nejdříve princezna Johanna Gabriela. Ta však v pouhých dvanácti letech podlehla neštovicím. 

Marie Terezie to však nevzdala a po čase nabídla další z dcer – Marii Josefu. Vše již bylo dohodnuto, nevěsta měla sbalenou celou výbavu, když tu zákeřná nemoc udeřila podruhé a i Marie Josefa jí podlehla. Když nepočítáme Marii Amálii, která byla ovšem o pět let starší než Ferdinand, zbývala už jen Marie Karolína. Ta se svatbě bránila, ale nebylo jí to nic platné. Zatímco Marie Terezie se sama mohla vdát z lásky, všem svým dětem, vyjma dcery Marie Kristiny – své milované Mimi, toto privilegium odepřela.

Cholerický hrubián

Svatba se konala v zastoupení v dubnu 1768 v augustiniánském kostele. Mimochodem – koncertoval na ní Leopold Mozart, otec slavného Wolfganga Amadea, se svými talentovanými dětmi. Poté se nevěsta rozloučila s matkou a sourozenci a vydala se vstříc nejisté budoucnosti.

Její ženich vypadal ještě hůř, než si ho představovala. Měl nesouměrnou robustní postavu, široká ústa a nezvykle dlouhý nos, kvůli němuž se mu přezdívalo „Král nosatec“. Ještě hůř se ale choval. Historikové jej charakterizují jako vznětlivého, cholerického, vzpurného a urážlivého hulváta. Marie Karolína ho výrazně převyšovala i po stránce intelektuální. Ačkoli měl odmalička domácí učitele, mnoho vzdělanosti nepochytil. Neovládal žádné cizí jazyky, problémy mu dělalo i obyčejné počítání. Zajímal se jen o hony, zábavu a milenky. A co hůř: nezajímal ho ani chod státu či vládnutí. Horšího ženicha snad Marie Karolína dostat nemohla!

Matčiny rady

Marie Terezie vybavila svou dceru mnoha praktickými radami. Kladla jí na srdce, aby se ráno příliš nezdržovala v posteli. Aby chodila v neděli a o svátcích minimálně na dvě mše. Dále ji nabádala, aby se v novém království a vůči manželovi chovala pokorně, poslušně, ohleduplně a laskavě. Brzy se ukázalo, že vedle takového primitiva tyto rady Marie sotva dodrží.

Šokovala ji samozřejmě už svatební noc. Po ní mladá královna napsala do Vídně své chůvě: „Už vím, co je to manželství a sdílím velký soucit s Marií Antoinettou, kterou sňatek teprve čeká.“ Ani Ferdinandovi nepřinesla svatební noc zřejmě velké potěšení, protože vstal velmi brzy a znechuceně odešel na lov. Když se ho anglický diplomat, který ho na lovu doprovázel, zdvořile dotázal, jak se daří jeho manželce, odpověděl jen: „Spí jako mrtvá a potí se jako prase.“ 

Šokující život

Na život v Neapoli si Marie Karolína těžce zvykala. Dodržovala se tu přísná a nesmyslná španělská etiketa, kdy v důsledku přesného denního řádu neměla královna žádné soukromí a čas pro sebe. Neustále ji obklopovalo služebnictvo, které ji už brzy ráno navlékalo do nepohodlných černých šatů, jež během dne nesměla svléci. Zvlášť v italském podnebí to zní děsivě. Šokovalo ji též množství zvířat, která se volně potulovala po královském paláci a neustále znečišťovala koberce a nábytek. Král totiž miloval psy, kočky, králíky a papoušky a jejich výkaly nevnímal. Vlastně se sám choval jako zvíře. Bezostyšně osahával dvorní dámy, komorné i služky a neurvale se choval ke své ženě. 

Ta zpočátku zachovávala dekórum. Snažila se chovat podle matčiných rad a tvářit se, jak je nesmírně šťastná. Později ale odporné a přízemní manželovo chování raději ignorovala. Ostatně, co jí zbývalo? O lásce se v žádném případě hovořit nedalo. Je tedy až s podivem, že nakonec královna během dvaceti let porodila osmnáct dětí, čímž překonala i matku Marii Terezii! Dospělosti se jich však dožilo pouze sedm. 

Vládnutí

Když Marie Karolína zjistila, v jak bídném stavu se nachází Neapolské království, vzala panování do svých rukou. Ostatně lenivý manžel jí v tom nejen nebránil, ale ochotně jí vládu přenechal. Marie Karolína nastolila po vzoru své matky nový řád a pravidla. Situace v zemi se tak brzy obrátila. Ona jmenovala či odvolávala ministry a udělovala milosti.

Po vzoru matky prováděla i dynastickou politiku. A to ji u své matky přitom tolik nenáviděla! Svou nejstarší dceru Marii Terezu například provdala do Vídně za nejstaršího syna svého bratra Leopolda – budoucího císaře Františka II. Tak blízké příbuzenství bratrance a sestřenice se poté odrazilo na zdraví prvorozeného syna páru – Ferdinanda zvaného Dobrotivý. I svým dalším dětem naplánovala Marie Karolína „výhodné“ sňatky, přesně jak to dělala její matka. Na svou dřívější kritiku zřejmě sama zapomněla…

Nepřítel číslo 1

Když vypukla ve Francii revoluce a její sestra i s manželem skončili pod gilotinou, Marie Karolína se nesmírně vyděsila. Začala se obávat o život svůj i své rodiny. Rychle zřídila tajnou policii a dokonce najala ochutnávače jídel, aby někdo její rodinu neotrávil. To už se mezitím ve Francii dostal k moci Napoleon. 

TIP: Genetické zatížení Habsburků: Krev se „promísila“ až za Marie Terezie

A bylo hůř. Dvakrát před jeho vojsky královská rodina prchala. Poprvé na Sicílii, kterou Marie Karolína nesnášela. Po uzavření míru se sice na čas rodina mohla vrátit, ale když Napoleon dosadil na neapolský trůn svého bratra Josefa, kterého o několik let později nahradil svým švagrem Joachimem Muratem, prchala Marie Karolína i s rodinou znovu. Velké rozčarování jí způsobila svatba její nejoblíbenější dcery jejího synovce Marie Luisy právě s Napoleonem. Napoleonova konce se už nedožila. Zemřela v roce 1814, půl roku před jeho porážkou u Waterloo. Bylo jí dvaašedesát let…