Archeologové objevili ve vodách Benátské laguny potopenou římskou cestu a pozůstatky dávného osídlení

Benátky jsou sice starobylé město, mnoho zpráv z časů římské říše o nich ale nemáme. Většina archeologů je přesvědčena, že vznikly z vesnic na ostrovech, někdy v časech po zhroucení Západořímské říše na konci 4. století. Na jednotlivých ostrovech a v lagunách se sice podařilo nalézt několik historických artefaktů, přesvědčivých důkazů je ale málo. Část vědců se přiklání k tomu, že dávné Benátky mohly přestavovat trvale osídlené místo, existuje ale i nemalá část vědců, kteří jsou opačného názoru.

Vlevo rekonstrukce římské cesty, vpravo situace dnes

Nedávný objev vědců z Institute of Marine Science (ISMAR) dává argumenty zastáncům osídlení v oblasti Benátek. Geofyzička Fantina Madricardo vedla výzkumný tým, který v roce 2020 objevil s pomocí sonaru v kanálu Treporti na dně Benátské laguny pozůstatky římské cesty. U cesty vědci objevili pozůstatky staveb, které zřejmě bývaly dokem a osídlením. Celkem 12 objevených struktur se vine zhruba 1 100 metrů v severovýchodním směru. Některé z nich jsou až 2,7 metru vysoké a na délku měří přes 50 metrů. Podstatné je, že tyto nálezy jsou o několik set let starší než předpokládaný původ Benátek na začátku středověku.

TIP: Zázrak zrozený z bažin: Kde se vzaly slavné Benátky?

Podle Madricardové, vše nasvědčuje tomu, že oblast Benátek byla osídlena již v římských dobách. Pravděpodobně šlo o několik menších trvalých sídel, která byla propojena cestami s blízkými obchodními stanicemi. Zároveň jde o důkaz, že v době římské říše se podstatná část Benátské laguny nacházela na souši, která byla snadno dostupná z hlavní pevniny. Před dvěma tisíci let, byla hladina moře v těchto místech asi o 2,5 metru níže, než je tomu dnes. Východní strana objevené cesty tak zřejmě představovala pobřeží, západní část hranici uzavřené vodní cesty.