Krvavý masopust: Zúčtování se zrádnými Vršovci




Boleslav III. nepatřil mezi oblíbené vládce. Syn Boleslava II. Pobožného, jemuž daly dějiny přízvisko Ryšavý, přispěl svou násilnickou vládou ke krizi českého státu, která odstartovala boje o moc mezi domácí nobilitou i nově vzniklými sousedními státy. Proto když se knížeti podařilo opět získat vládu, neváhal se svými soky 9. února 1003 nelítostně zúčtovat.

Vršovci tvořili významnou protiváhu přemyslovské dynastie. A přece dal jednomu z nich Boleslav III. svou dceru za ženu. Tento záměr ale neměl pouze politický, jako spíš rodinný důvod. Český kníže totiž neměl zrovna ideální vztahy se svými bratry, čemuž nepomohl ani fakt, že mladšího Jaromíra dal vykastrovat a Oldřicha zamýšlel nechat udusit. Protože sám dědice neměl, zeť se mu jevil jako schůdnější varianta. Jenže Vršovci si naběhli, když se léta 1002 pokusili Boleslava svrhnout.

TIP: První vyvraždění Vršovců: Proč se rozhodli Přemyslovci zaútočit?

Když se kníže s pomocí polského krále vrátil o rok později na knížecí stolec, měl prastarý velmožský rod na vlastní kůži pocítit jeho pomstu. Boleslav pozval jeho předáky na masopustní hostinu a ve chvíli, kdy bylo veselí v nejlepším, nařídil jejich popravu. Ale kdo s čím zachází, tím také schází…netrvalo dlouho a Boleslav o vládu znovu přišel. Navíc skončil ve vězení svého dřívějšího spojence Boleslava Chrabrého, který se sám pasoval do role českého knížete.


Další články v sekci