100+1 zahraniční zajímavost 8/25: Přišel čas zahodit pluhy?
Už po tisíce let používají lidé ke kultivaci půdy nějakou formu pluhu. Ostrý zásah do křehké půdní rovnováhy však ornici narušuje a poškozuje. A pokud zmizí, už ji nedokážeme obnovit. Možná přišel čas se na zemědělství podívat novýma očima.
V novém čísle časopisu 100+1 zahraniční zajímavost vám přinášíme mimo jiné text z dílny deníku The Washington Post, který se týká půdy. Ano, čtete dobře, půdy. Už vidím vaše mírně stažené koutky. Ale ještě než toto navýsost nudné téma nekompromisně smetete ze stolu, dejte mi šanci vysvětlit, proč jsme zmíněný článek do aktuálního vydání zařadili.
Jakkoliv se to uprostřed současného rozkymáceného světa nezdá, největší dlouhodobou hrozbu pro Česko nepředstavuje ego několika despotů z dalekých velmocí, nýbrž rozpad půdy. Přímo tady, pod našima nohama. Základ moderního blahobytu tvoří technologie s vysokou přidanou hodnotou – čili takové, pro jejichž výrobu nakoupíte relativně levné suroviny a proměníte je v relativně drahé věci. Jedná se o auta, mobily, čipy nebo mikroskopy. Zemědělství je však jiné: Tam zasejete, staráte se a nakonec sklidíte, ale výnos získáte spíš skromný.
Chtělo by se říct, že je farmář méně důležitý než elektroinženýr. Jenže mobilů se nenajíme. Nemůžeme všechny potraviny dovážet a potřebujeme být alespoň částečně soběstační, protože dodavatelské řetězce nemusejí globální politické otřesy přežít. Nicméně naše půda chřadne a odumírá. Velké zemědělské podniky na ní hospodaří ve stylu „po nás potopa“ a dlouhodobě využitelná a zdravá zemina se nachází zcela mimo jejich pětiletý investiční výhled. Představitelům agrární komory se při slovech „udržitelné zemědělství“ kroutí ponožky. Ornice vysychá a skomírá. Jak mi řekl jeden malý sedlák, „připomíná starce nad hrobem“. Dokážou ji zachránit nové techniky orby? To se dozvíte na straně v novém čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.
