100+1 zahraniční zajímavost 7/25: Přichází éra vražedného horka
Vinou klimatické změny se teploty v některých státech začínají pohybovat na hranici, která je neslučitelná se životem. Dnes k takovému extrému dochází zřídka, ale v blízké budoucnosti půjde o zásadní a častý problém.
Bude horko! Já vím, noční teploty zatím ještě klesají poměrně hluboko, přesto se však žhavé letní měsíce nezadržitelně blíží. Vzpomínáte na loňské léto, kdy jsme se všichni každý den doslova v potu tváře i celého těla modlili, aby už slunce konečně zapadlo? Průměrné červencové denní teploty se v Česku za poslední čtyři roky pohybují mezi 19,5 a 19,8 stupně Celsia, což o dva stupně přesahuje hodnoty z 60. let minulého století. A podle Evropské enviromentální agentury se do roku 2050 předpokládá nárůst o další dva až dva a půl stupně. Bude tedy skutečně horko, pekelné. A to máme štěstí, že žijeme v relativně chladné střední Evropě. V řadě asijských a blízkovýchodních zemí nastanou několikatýdenní období, kdy bude každodenní existence pro místní obyvatele zcela nesnesitelná.
Svět připomíná alkoholika, který dobře ví, že ho každá další sklenička posouvá blíž k jaterní cirhóze – ale místo aby odložil láhev, začíná přemýšlet o mírném cvičení. Čína představuje největšího producenta skleníkových plynů. A tamní továrny devastují ničivé záplavy v důsledku globálního oteplování. Pokusy o přechod na zelenou energii však působí spíš jako náplast na komplikované otevřené zlomenině. V Kataru začali do rozpálených ulic vhánět studený vzduch pomocí obřích fénů. A elektřinu nutnou na jejich provoz získávají spalováním plynu. Kruh se uzavírá…
Existuje řešení? Bohužel nikoliv. Žádná vláda dobrovolně nezničí domácí ekonomiku radikálními řezy. Dokud tedy nezkrotíme termojadernou fúzi, zůstane všechno ostatní pouhou náplastí na mnohočetné zlomenině. Jak budou vypadat letní měsíce za pár desítek let? To se dozvíte v článku od BBC Science Focus, který najdete v novém čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.
