Zajícův drak: Jak se dostal krokodýl nilský na hrad Budyně?

Hrad Budyně je dnes přestavěn na zámek Libochovice. Nejzajímavější etapa jeho dějin však spadá do 15. a 16. století, kdy ještě udivoval příkopem, ve kterém žil mytický plaz.

21.10.2024 - Jitka Tláskalová



Házmburkové dostali Budyni nad Ohří od krále Jana Lucemburského, který ji směnil za jiné pozemky. Mocný rod pak pevnost proměnil v pozdně gotický hrad s vodním příkopem. To však není vše, čím Zajícové udivovali. Tito mocní šlechtici byli totiž muži velkého světa. 

Živý div 

Jan IV. Zajíc z Házmburka podnikl cestu až do daleké Palestiny a své zážitky shrnul v bohatě ilustrované knize, která vyšla pod názvem Sarmacia aneb Zpověď českého aristokrata. Protože však tušil, že bude obtížné mu uvěřit, dovezl domů na důkaz svých slov živého draka. Alespoň tak to muselo jeho poddaným připadat, když plaza vypustil do hradního příkopu. Zázraku však budyňské podnebí nesvědčilo a zanedlouho uhynul. Majitel se ovšem odmítl se vzácným zvířetem jen tak rozloučit a nechal ho vycpat. Preparátor odvedl výtečnou práci a díky němu dnes můžeme konstatovat, že oním drakem nebyl nikdo jiný než skutečný nilský krokodýl. Toho můžeme v Budyni obdivovat i dnes. 

K vystaveným exponátům Budyně patří i vycpaný krokodýl. (foto: Wikimedia Commons, Miraceti, CC BY-SA 3.0)

Dobrodružnou cestou však kousky Jana Zajíce zdaleka nekončily. Nejen že na svém panství pořádal rytířské turnaje, roku 1552 se dokonce rozhodl zorganizovat ukázku obléhání města Turky. Celá taškařice měla mít i výchovný a preventivní rozměr, neboť chtěla obyvatele připravit na skutečné nebezpečí hrozícího vpádu. Tuto myšlenku akce bezpochyby naplnila, neboť řada obyvatel onoho prosincového dne skutečně uvěřila, že je sídlo pod machometánským útokem.


Další články v sekci