Environmentální katastrofa na Velikonočním ostrově se nejspíš nikdy nekonala

Z geografického pohledu jde o jedno z nejodlehlejších míst na Zemi: Od nejbližší pevniny v podobě Pitcaimových ostrovů na západě jej dělí 1 900 kilometrů a od pobřeží Jižní Ameriky ještě o dva tisíce kilometrů víc. O Velikonočním ostrově, s rozlohou zhruba odpovídající Plzni, přesto slyšel snad každý. A tamní proslulou záhadu v podobě kamenných soch si každoročně přiletí prohlédnout na sto tisíc návštěvníků.

Největšího rozmachu dosáhla populace Velikonočního ostrova zřejmě v polovině 16. století, kdy tam podle odhadů mohlo žít přes 17 tisíc obyvatel. Když zhruba o století později připluli na ostrov Holanďané, našli už jen trosky původní civilizace. Podle většiny odborníků se obyvatelé Velikonočního ostrova „utrhla ze řetězu,“ a její velikost překročila únosnou mez. Lidé zde měli vykácet všechny stromy a vyhubit místní faunu. Environmentální katastrofu měl následovat hladomor a nástup nemocí, což ve svém důsledku mělo přinést zhroucení celé populace. Nový výzkum ale tento smutný osud zpochybňuje. 

Zemědělství na kamenných zahradách

Archeolog Dylan Davis z Kolumbijské univerzity v New Yorku a jeho kolegové vyprávějí úplně jiný příběh Velikonočního ostrova. Pomocí satelitních snímků a algoritmů strojového učení vědci odhadli rozsah zemědělské činnosti na kamenných zahradách, které bylo pro Velikonoční ostrov hlavním zdrojem obživy. Z ní poté odhadli velikost tehdejší populace.

Badatelé zjistili, že kamenné zahrady, které místní obyvatelé vytvářeli pro udržení vláhy v extrémních podmínkách a pěstovali v nich hlavně sladké brambory, zabíraly jen asi 0,76 kilometru čtverečního rozlohy ostrova. Vzhledem k tomu mohly, společně s dalšími zdroji potraviny, jako byly ryby, mořské plody, cukrová třtina a tropické ovoce, uživit maximálně necelé čtyři tisíce lidí. Uvedený počet zhruba odpovídá počtu lidí, které na Velikonočním ostrově objevili první Evropané. Pokud má Davis s kolegy pravdu, na Velikonočním ostrově nejspíš k žádné devastující environmentální katastrofě nedošlo. Lidí tam bylo vždy zhruba stejně. 

Čerstvá studie, zveřejněná v odborném časopisu Science Advances, není zdaleka první, která teorii o environmentální katastrofě zpochybňuje. Jeden z autorů nové studie například přišel před časem s tezí, že k pádu Velikonočního ostrova přispěly krysy a nemoci, které sem přivezli první Evropané.