Zrod nacistického Kamelotu: Na hradě Wewelsburg se konaly okultní rituály

Heinrich Himmler představoval monstrum mnoha tváří. Nechvalně proslul coby říšský vůdce SS, šéf gestapa a hlavní strůjce holokaustu. Založil také nacistickou pseudovědeckou instituci Ahnenerbe, jež měla za úkol na základě „archeologických nálezů“ a vlastního výzkumu hledat historické artefakty potvrzující Hitlerovu rasovou teorii: V podstatě se snažila dokázat, že jsou Němci skutečně potomky nadřazených árijců. Už méně se však o Himmlerovi ví, že v tajnosti trávil spoustu času na vestfálském hradě Wewelsburg a postupně jej přestavoval na pomyslný Kamelot třetí říše, centrum okultismu a středobod nově uspořádaného světa. 

Symbolická říšská marka 

Wewelsburg stojí nedaleko stejnojmenné vesnice již od 17. století a právě jeho poloha Himmlera zprvu zaujala: Pro potřeby SS chtěl vlastnit hrad v samém srdci říše, kde dávné germánské kmeny sjednotil náčelník Cherusků Arminius. Ten se svými muži vyrazil do boje proti čtyřem římským legiím, v Teutoburském lese je zcela zničil, a připravil tak impériu jednu z nejdrtivějších porážek. 

V Hitlerových činech viděl Himmler symbolickou návaznost na Arminiovy skutky a vůdce jeho návrh schválil. Vyjednávání nicméně nebylo snadné. Strůjce holokaustu se totiž hned po první návštěvě do hradu zamiloval a rozhodl se ho koupit, nebo alespoň výhradně pronajmout. Jenže správce okresu Büren, kde se památka nachází, se jí odmítal vzdát. Po vítězství nacistů v celoněmeckých volbách jej ovšem noví lídři země z úřadu odsunuli, a roku 1934 tak došlo k dohodě o pronájmu Wewelsburgu na sto let za symbolickou jednu říšskou marku.  

Místo školy mystika

Původně měla na hradě vzniknout pobočka Říšské pracovní služby: Jednalo se o polovojenskou organizaci pro árijské muže, která fungovala jako přechodná stanice mezi studiem a narukováním. Himmler však plán změnil a chtěl mít v sídle školu, jež by pro čelní představitele SS zajištovala důkladnou a jednotnou ideologickou průpravu. Již v roce 1935 prohlásil, že se hrad přejmenuje na SS-Schule Haus Wewelsburg a cílem bude vyučování o předgermánské a rané germánské historii i folkloru. Sídlo spravoval Manfred von Knobelsdorff a v jeho vizích se mělo proměnit v jakousi nordickou akademii.  

Podle četných spekulací se ovšem na pozadí rozvíjel i plán spojený s okultismem a nadpřirozenem. Údajně za ním stál Karl Maria Wiligut, který o sobě tvrdil, že pochází z rodu germánských mystiků s prehistorickými kořeny. Snažil se také lidem namluvit, že má schopnost napojit se na vzpomínky předků a čerpat z nich moudrost. A Himmlera prý přesvědčil, že Wewelsburg nejen představuje dobré místo k vybudování školy, ale také skrývá značný mystický potenciál. Coby argument mu posloužila vestfálská legenda, podle níž se u památné břízy v poslední bitvě setkají armády východu a západu, přičemž druhá zmíněná vyjde ze střetnutí vítězně. Wewelsburg se měl podle Wiliguta stát hlavní baštou západu, kterému v jeho pojetí samozřejmě odpovídala třetí říše.  

Vibrace předků

Zpočátku tedy ve Wewelsburgu skutečně fungovala škola, postupem času se však v jeho útrobách odehrávalo stále víc ezoterických pokusů a pseudovědeckých snah, velmi podobných těm, které vyvíjela již zmíněná Ahnenerbe. K prominentním rezidentům památky údajně patřil samozvaný klerik Wilhelm Teudt, jenž pátral po pradávných germánských ostatcích a posvátných pohanských lokalitách. Při hledání mu měly pomáhat vibrace vydávané dušemi předků: S jejich pomocí prý v krajině viděl dávné scenérie, a snáz tak spatřil důležitá místa, která již zarostla vegetací nebo byla srovnána se zemí.

Na hradě vznikla „vědecká“ knihovna a v okolí se začalo pracovat na vykopávkách. Aby se v obyvatelích blízkého městečka posílilo germánské vědomí, pomáhali jim nacisté z Wewelsburgu s renovacemi památek – mimo jiné zrekonstruovali dřevěný dům v srdci obce, jenž se stal posléze komunitním centrem.

Středobod nového světa

Hrad v původní podobě příliš neodpovídal požadavkům Himmlerovy učené společnosti, proto došlo na jeho rekonstrukci. Interiéry čekala přestavba v duchu třetí říše a k reliéfům hákových křížů přibyly i germánské runy. Svastiky se objevovaly všude, včetně nádobí a příborů. V roce 1939 pak vojáci do sídla navezli četné artefakty a umělecká díla, s nimiž Ahnenerbe pracovala. Z památky zároveň zmizela omítka, aby vypadala historičtěji, a ve sklepeních vznikla kovárna, aby pro Wewelsburg vyráběla dekorace na míru.

S každým rokem nabýval hrad na důležitosti a podle Himmlera se měl stát nejen ideologickým centrem SS, ale také středobodem nového světa: Jakmile by Říše dosáhla absolutního vítězství, měla se památka i její okolí masivně přebudovat. Co přesně by rozsáhlá přestavba přinesla, není známo. Nicméně v roce 1939 zakázal Himmler o Wewelsburgu psát a navštívit jej tou dobou mohli už jen zvaní hosté. Nejenže tím šéf gestapa na dlouhé roky hrad v podstatě vymazal z povědomí, ale zároveň podnítil představivost mnoha záhadologů, kteří na základě okultní symboliky „rekonstruovali“ podivné dění za zavřenými branami.

Nacisté kulatého stolu 

Již roku 1938 například Himmler přikázal svézt do Wewelsburgu všechny čestné prsteny SS, jejichž nositelé zemřeli. Zpočátku je rozdával jako dar svým nejbližším důstojníkům, ale posléze je na základě neustále se měnících pravidel uděloval všem, kdo byli dané pocty hodni – celkově tak šlo asi o dvacet tisíc šperků. Hradní pán je chtěl údajně „pohřbít“ v kryptě, jíž se přezdívalo Himmlerova a prý byla zasvěcena zakladateli saské dynastie Jindřichu I. Ptáčníkovi. Říšský vůdce SS totiž podle všeho věřil, že je reinkarnací panovníka, a hrobka se časem měla stát i jeho místem posledního spočinutí.

TIP: Vůdce a Thule: Jaký byl vztah Adolfa Hitlera k okultistické společnosti?

Spekulace, že si Himmler budoval vlastní Kamelot a sám sobě připisoval artušovskou moc, vznikly nejen na základě pojmenování místností a učeben v rekonstruovaném sídle – včetně studoven Král Artuš či Grál. Ke snaze stvořit nacistické rytíře kulatého stolu odkazuje rovněž důraz na číslo 12: Právě tolik se totiž dle některých interpretací nacházelo u zmíněného stolu míst. Himmler si coby své následovníky vybral dvanáct důstojníků SS a údajně s nimi podstoupil jakési magické rituály. 

Ideologie s výhledem do kosmu 

Severní věž hradu doznala za nacistů značných změn a také se nese v duchu dvanáctky. V jejím sklepení se nachází dvanáct podstavců, sál Obergruppenführer podpírá tucet sloupů a na podlaze je vyobrazeno tzv. černé slunce s dvanácti paprsky. Himmler a jeho učená společnost přitom Slunce považovali za „nejsilnější a nejlépe viditelný projev Boha“. Pokud navíc některý z vyvolených důstojníků zemřel, jeho popel se měl umístit na jeden z dvanácti piedestalů ve sklepní kryptě.

V roce 1938 údajně Siegfried Taubert, který tehdy dohlížel na rekonstrukci hradu, musel řešit Himmlerovu otázku, kolik by stálo vybudování planetária. Plán zjevně počítal s tím, že by se okultní pseudověda rozšířila o studium hvězd, samozřejmě v bizarní kombinaci seriózní astronomie s astrologií a jejími nadzemskými vlivy. To vše se mělo ještě prolnout s historií a folklorem, observatoř však nakonec nevznikla…

Za vším hledej mimozemšťany

Zdaleka nejdivočejší konspirační teorie se ovšem nezabývá rytíři ani astrologií, ale vzhlíží k jiným galaxiím a supermoderním technologiím. Za jejím zrodem stál spisovatel Jan van Helsing, který v knize Tajemné společnosti a jejich moc ve 20. století z roku 1993 líčí, jak v německém lese Schwarzwald havarovalo UFO. K události mělo dojít v roce 1936, ke kráteru se prý velmi brzy sjely jednotky SS a zbytky létajícího talíře převezly do tajných Himmlerových laboratoří na Wewelsburgu. 

Tamní vědci torzo lodi zkoumali a reverzním inženýrstvím jednotlivých součástek dospěli k objevům, jež nacistickou armádu posunuly po technologické stránce daleko před protivníky. Dle samozvaných odborníků z televizního pořadu Ancient Aliens neboli „dávní mimozemšťané“ lze stopy mimozemské technologie nalézt v konstrukci balistické rakety V-2 i její předchůdkyně V-1. Experimentovat se však údajně začalo také s antigravitací a vesmírné popíchnutí prý inspirovalo rovněž Viktora Schaubergera, jehož technologie víření vzduchu dala podle konspirátorů vzniknout nacistickému létajícímu talíři Haunebu.  

Spálit a zničit!

Drtivá většina uvedených konspiračních teorií sice vyvolává úsměv, ale pravdou zůstává, že výzkum nadpřirozena a pátrání po kořenech árijské rasy považoval Himmler za velmi významné. Osobně se postaral, aby žádné dokumenty neskončily v rukou Spojenců. Když se tedy roku 1945 blížila k Wewelsburgu americká armáda, pověřil Heinze Machera zničením sídla: Major se svou jednotkou patnácti mužů sice hodlal rozkaz splnit, ale během destrukce jim došly trhaviny. Zdemolovali tak pouze jihovýchodní věž, strážní budovu a ubytovnu pro dělníky. 

TIP: Okultismus Třetí říše: Árijci, lepé telepatky a mimozemšťané

Interiér hradu proto v zoufalství zapálili a vesničanům zakázali požár hasit. Jakmile plameny dohořely, vydali se místní lidé sídlo vyrabovat. O tři dny později ho pak ovládli Spojenci, není však známo, zda v jeho nitru objevili pozůstatky létajícího talíře či jiné okultní předměty. Po válce prošel Wewelsburg postupnou rekonstrukcí a dnes se v něm nachází hostel i muzeum věnované vývoji ozbrojené síly SS.