Zlá Manda z Opočna: Trčkovská paní trápila své poddané nejkrutějšími tresty

Marie Magdalena Trčková byla dcerou Ladislava staršího z Lobkovic. V 16. století byli Lobkovicové jedním z nejmocnějších a nejzámožnějších rodů v Čechách. Marie Magdalena byla po své matce velmi činorodá, dokázala předem odhadnout situaci a měla neobyčejný talent pro diplomacii. Její pozdější manžel Jan Rudolf Trčka z Lípy se jen díky ní jako evangelík nestal po Bílé hoře obětí rozsáhlých persekucí. A aby nebylo superlativů málo, mohla se Marie Magdalena pyšnit ještě krásnou tváří a pěkně rostlou postavou. Dokonalá žena, řekli bychom dnes. Její poddaní však měli zcela jiný názor.

Třínozí psi a dlužníci

Zatímco Jan Rudolf Trčka byl člověkem oblíbeným, jeho ženu poddaní z duše nenáviděli. Jednou zle činila lovčímu, že tak málo zvěře dodává do kuchyně, a obvinila ho, že sám zvěř kamsi tajně odprodává. „Jak mohu, Vaše Milosti, dodávat zvěř," bránil se lovčí křivému nařčení, „když se mi v polích i lesích prohánějí celé smečky selských psů, zvěř mi plaší a hubí?"

Marie Magdalena tehdy nakázala: „Usekněte všem psům jednu nohu. Takoví psi budou pomalí a zvěř nedohoní.“ Manželce dobrotivého a laskavého Jana Rudolfa se po kraji začalo říkat „Zlá Manda“ a tohoto hanlivého přízviska se jinak schopná a inteligentní žena do smrti nezbavila. To nejhorší však měli poddaní teprve zažít.

Začala třicetiletá válka. Již tak chudí poddaní byli teď vydíráni i vrchností, neboť peněz se nedostávalo nikde. Zatímco u pana Trčky nacházel chudý lid porozumění, Zlá Manda nechtěla o nějakých ústupcích ani slyšet a radila muži, aby byl na dlužníky přísný a nic jim neodpouštěl. Tehdy bylo zvykem, že každý sedlák vlastnil kus dřeva, na který se mu vyřízl vrub vždy, když nemohl vrchnosti zaplatit. Jednoho dne musel pan Trčka odcestovat a jeho paní se rozhodla, že s dlužníky skoncuje. Ještě se za Janem Rudolfem ani nezavřely brány a už Marie Magdalena povolala všechny dlužníky na Opočno, kde měli dle svých vrubů dluh zaplatit.

Sedláci však na zámek nepospíchali. Počkali si, až se pan Trčka vrátí, a doufali, že se nad nimi slituje a s placením počká. Jen co obdrželi zaručenou zprávu o tom, že je manžel lakotné ženy doma, naložili dřeva na vůz a jeli s nimi na zámek. „Jaképak dříví to přivážíte?" otázal se jich pan Trčka s úsměvem. „Její Milost paní Trčková žádá na nás počty," odpověděli sedláci poníženě. „Chceme tudíž počty skládat, ale Bůh je nám svědkem, že zaplatit nemůžeme, neboť na nás tak zlé časy přišly, jaké dosud nikdy nebyly." Pan Trčka poručil vyskládat dřeva z vozu. Když byla všechna na jedné hromadě, vydal rozkaz je zapálit. „Máte zaplaceno," řekl pan Trčka žertem a vrátil se do zámku. Poddaní byli svému pánovi neskonale vděční a Jan Rudolf Trčka si tímto činem vysloužil respekt a úctu na dlouhé časy.

Poddanské bouře

V roce 1628 zachvátily trčkovské panství v Opočně, Náchodě a Novém Městě nad Metují rozsáhlé bouře poddaných, jejichž podnětem byly nejen kruté sociální poměry, ale i odpor proti rekatolizaci. Tehdy přikázala Marie Magdalena řadu sedláků popravit, „ti šťastnější“ přišli pouze o uši či nos – odtud prý tehdejší častá příjmení Beznosků a Bezoušků.

Marie Magdalena však na společenském žebříčku vystupovala čím dál výš. Nepochybnou změnou bylo povýšení manžela Jana Rudolfa a syna Adama Erdmana do hraběcího stavu. Oba však museli konvertovat ke katolicismu. Pro rod Trčků z Lípy se však stalo osudným spojenectví s Valdštejnem.

Marie Magdalena zemřela roku 1633, a tak se již nedočkala tragického konce svého syna. Adam Erdman Trčka byl jako Valdštejnův důvěrník spolu s ním zavražděn 25. 2. 1634 v Chebu. Jan Rudolf Trčka zemřel zanedlouho poté, v září 1634, a tím vymřel rod Trčků po meči. Jeho veškerý majetek, odhadovaný na obrovskou sumu asi 5000 000 zlatých, byl na příkaz císaře konfiskován.

Rod Trčků tedy skončil neslavně. Ale s jistotou můžeme tvrdit, že Marie Magdalena Trčková byla ženou, o níž se mluvilo tehdy a o níž se s největší pravděpodobností ještě mluvit bude. A to hlavně za deštivých, temných nocí, kdy obchází po opočenských arkádách v černých šatech, doprovázena psy s ohnivýma očima, kteří mají pouze tři nohy.