Život na oltáři vědy: 5 nešťastných vynálezců a jejich zhoubných objevů
Vynálezce tvrdý chleba má. Celý život bojuje s neúspěchem, přestože se snaží posunout lidstvo kupředu, a jeho okolí se na něj často dívá skrz prsty. A když pak vyrobí něco „pořádného“, existuje poměrně velká šance, že ho jeho vynález zabije – stejně jako pětici následujících nešťastníků
Horace Hunley proslul jako vědec, jenž se za americké občanské války pokoušel vybavit Konfederaci první funkční ponorkou. Prototyp Pioneer, který stavěl spolu s Jamesem McClintockem a Baxterem Watsonem, však museli potopit, aby neskončil v rukou nepřítele. Jejich následující stroj šel rovněž ke dnu, i když tentokrát samovolně – a při neštěstí zemřeli čtyři lidé.
Další ponorku už Hunley konstruoval sám, a dokonce se jako člen posádky zúčastnil jejího testování. Zařízení nicméně opět selhalo a vynálezce se utopil spolu s dalšími sedmi pasažéry.
Oběť dětské obrny
Vynálezce: Thomas Midgley (1889–1944)
Coby člen týmu chemiků v čele s Charlesem Ketteringem přispěl Thomas Midgley k objevu tetraethylolova, které našlo uplatnění jako antidetonační přísada do motorového benzinu. Jeho poslední vynález však spatřil světlo světa až poté, co vědec v 51 letech těžce onemocněl dětskou obrnou.
Midgley ovšem neklesal na duchu, a aby si usnadnil vstávání z postele, sestrojil komplikovaný systém lan a kladek. Bohužel se do něj později nešťastnou náhodou zamotal a uškrtil se.
Létající krejčí z Francie
Vynálezce: Franz Reichelt (1879–1912)
Pařížský krejčí Franz Reichelt byl odjakživa posedlý touhou sestrojit oblek, který by mohl zachránit letce při nuceném opuštění stroje. Coby průkopník parašutismu navrhl a ušil řadu „tělových“ padáků, jež pak testoval s figurínami.
Domníval se však, že jeho pokusům schází výška, a proto se rozhodl sám seskočit z Eiffelovy věže. Padák ovšem selhal a vynálezce se před zraky veřejnosti a novinářů zabil.
Vražedná rychlost
Vynálezce: Valerian Abakovskij (1895–1921)
Osudný projekt lotyšského vynálezce Valeriana Abakovského se jmenoval Aerovagon: Vysokorychlostní železniční vozidlo osazené letadlovým motorem mělo sloužit k bleskové přepravě komunistických činitelů.
Vrtulový vagon dosahoval rychlosti až 140 km/h, a dokonce bez problémů zvládl zkušební jízdu z Moskvy do Tuly. Na zpáteční cestě však ve vysoké rychlosti vykolejil a zřítil se ze svahu poblíž města Serpuchov. Při nehodě zemřel nejen Abakovskij, ale i dalších pět pasažérů.
Emigrantův život v sudu
Vynálezce: Karel Souček (1947–1985)
Po roce 1968 emigroval Karel Souček z Československa, načež si ve světě vytvořil jméno jako kaskadér, který sjel Niagarské vodopády zavřený ve vlastnoručně navrženém a postaveném „sudu“. Na oslavu svého úspěchu chtěl potom v Americe otevřít muzeum, jež by dokumentovalo jeho nebezpečný kousek.
Peníze na realizaci tohoto snu hodlal vydělat tím, že ve svém sudu spadne z 55metrové budovy houstonského astrodómu do vodní nádrže. Barel se však ve vzduchu roztočil a místo do vody dopadl na okraj bazénu. Souček utrpěl těžká zranění, jimž posléze podlehl.