Ženy a matematika: Rozdíl není v myšlení, ale v přístupu rodiny a učitelů

Mezi studenty humanitních věd tvoří muži menšinu, přesto asi nikoho nenapadne zdůvodňovat zmíněný fakt tím, že vykazují horší schopnost porozumět psanému textu a že na humanitní vědy zkrátka „nemají buňky“. Přijde-li však řeč na technické obory, má řada lidí jasno – ženy se pro ně od přírody nehodí. Snad je to i tím, že už od školních lavic slýcháme slova jako „kluci to pochopí, holky se to naučí zpaměti“.

Nejnovější psychologické studie však ukazují, že za malou úspěšností žen v technických oborech není ani tak rozdílnost v myšlení, jako spíš přístup učitelů a rodiny. Dívky jsou vedeny k opatrnosti, bojí se riskovat a mají také větší strach ze selhání a neúspěchu. Pokud se ovšem změní jejich výchova, změní se i výkonnost – například v matematice.

Ve Spojených státech procházejí zájemci o studium na vysokých školách standardizovaným testem SAT. Za špičku se považují ti, kteří překonají hranici 700 bodů. Ještě v roce 1970 panoval v této skupině poměr mužů a žen 13 : 1, zatímco nyní jde o méně než 3 : 1. V roce 1960 získalo v USA doktorát z matematiky pouze 5 % žen, dnes už je jich 30 %.

TIP: Edisonové v sukních: Ženy které předběhly svou dobu

Snad nejlépe dokumentuje popsaný obrat loňské udílení Fieldsovy medaile – tzv. Nobelovy ceny pro matematiky: obdržela ji Íránka Maryam Mirzachaniová, která přednáší na Stanford University.