Zbraně všem, nebo nikomu! Bratrovražedný zápas rodícího se Izraele

Během druhé světové války, kdy spojenecké síly bojovaly proti Ose v Evropě, Africe a Tichomoří, probíhal ještě jeden konflikt, skrytý, ale přesto důležitý. Jednalo se o židovskou válku za nezávislost na vládě Britského mandátu v Palestině. Tento boj vedly organizace jako Hagana či Irgun, které měly za cíl vytvoření nezávislého židovského státu. Židé tak na jedné straně podporovali Brity zakázanou židovskou imigraci do Palestiny, na druhé však podporovali Brity v jejich válečném úsilí proti mocnostem Osy. 

Vytoužená pomoc

Když 14. května 1948 vypršel britský mandát nad Palestinou, tamní Židé okamžitě vyhlásili stát Izrael, načež vypukla válka mezi novým židovským státem a okolními arabskými zeměmi. Bez skutečné armády se museli Izraelci spolehnout na dosud podzemní vojenskou organizaci Hagana (obrana) a Irgun (organizace), z nichž teprve začaly vznikat Izraelské obranné síly. Ve Starém Městě v Jeruzalémě se bránilo asi 200 vojáků Hagany a méně než stovka mužů a žen z Irgunu přesile jordánské Arabské legie. Byli vyzbrojeni jen několika starými puškami a samopaly Sten a citelně se jim nedostávalo munice.

Loď Altalena, naložená 5 000 pušek, 270 kulomety, pěti tanky a také 900 přistěhovalci, z nichž mnozí byli připraveni vzít do ruky zbraň na obranu Izraele, mohla situaci na bojišti zvrátit. Blížila se k Tel Avivu, stačilo jen zakotvit a náklad vyložit. Altalenu koupil Irgun, stejně jako zbraně a munici ve Francii, kromě nákladu byli na palubě dobrovolníci, kteří se měli zapojit v rámci Irgunu do boje proti Arabům. 

Irgun proti armádě

Problém spočíval v tom, že mezi milicemi, ze kterých byla složena izraelská armáda založená oficiálně 28. května 1948, panovaly politické rozpory. Irgun odmítl vyhovět požadavku předsedy vlády Davida Ben Guriona, aby nechal rozdělit přivážené zbraně mezi izraelskou armádu a přijíždějící dobrovolníci, aby se do ní včlenili. V důsledku toho začal premiér rázně jednat – když se Altalena přiblížila 20. června k pobřeží u vesnice Kfar Vitkin, nechal na místo povolat vojenské jednotky s příkazem zabránit vyložení nákladu.

Došlo k přestřelce mezi irgunisty a armádou, která si vyžádala několik mrtvých a raněných. Altalena nakonec odplula od pobřeží a znovu se pokusila přistát o dva dny později v Tel Avivu, kde se k posádce připojil Menachem Begin, velitel Irgunu (v roce 1978 jako předseda vlády Izraele uzavřel mírovou dohodu s Egyptem a získal Nobelovu cenu míru).

Loď v plamenech

Ben Gurion vysvětlil Prozatímní státní radě, že se obává rozpadu armády na různé frakce, což by v situaci zoufalého boje za existenci státu znamenalo katastrofu. Momentálně sice panovalo příměří, ale bylo jasné, že válka o nezávislost ještě neskončila. Premiérovi se podařilo přesvědčit vládu, aby zaujala nekompromisní postoj, a Irgun označil za ozbrojený gang, který ohrožuje bezpečnost země.

TIP: Československý obchod se zbraněmi: Dodávky navzdory embargu

Když se pak Altalena přiblížila k přístavu v Tel Avivu, zopakoval Ben Gurion svou výzvu, aby její posádka složila zbraně. Irgunisté na palubě však zahájili palbu na armádní jednotky čekající na břehu. Ty střelbu opětovaly a na lodi vypukl požár, který se rychle šířil. Posádka rychle vyhazovala bedny s rozbuškami a municí do vody, aby nedošlo k výbuchu, zatímco kapitán se pokusil odplout dál od břehu. Loď však byla příliš poškozena a posádka i cestující ji začali opouštět. To vše se dělo pod neustávající palbou izraelských jednotek. Před zraky obyvatel hlavního města se tak střetli Židé s Židy v bratrovražedném boji. Celkem při střetech u Kfar Vitkin a Tel Avivu zahynulo 16 bojovníků Irgunu a tři vojáci vládních sil.