„A tu teprve jeden každý soudil, že dolů z oken metáni budou.“ Těmito slovy vystihl soudobý historik Pavel Skála ze Zhoře osudy tří pražských administrátorů, kteří 23. května 1618 přistáli na kopě odpadků pod místodržitelskou kanceláří na Pražském hradě.
Doba to byla vskutku nelehká. Přestože si české nekatolické stavy vymohly na císaři Rudolfovi II. vydání Majestátu, jeho nástupce Matyáš se znovu snažil prosazovat katolickou víru. Stavovská opozice se rozhodla nekompromisně zakročit. Její účastníci se pod vedením Jindřicha Matyáše Thurna a Václava Budovce z Budova vydali zúčtovat s katolickými místodržícími Slavatou a Bořitou, kteří byli shledáni vinnými z rušení Majestátu a odsouzeni ke smrti vyhozením z okna.
TIP: Přežil defenestraci: Jak se podařilo uprchnout královu místodržícímu?
A když už se házelo, přidal se k politikům také písař Fabricius. Všichni muži ale dopadli na hromadu starých papírů a odpadu, která jim zachránila život. Jednalo se však o zásadní událost, která se v českých zemích stala předehrou k třicetileté válce.
