Zaprášený poklad: V domově důchodců v Iowě byla nalezena 318 let stará skotská bible

Provozovatelé pečovatelského domu pro seniory v americké Indianole oslovili Kathy Magruderovou, majitelku místního knihkupectví, zda by neprošla jejich knihovnu. Kathy souhlasila a skutečně v ní narazila na pár zajímavých kousků.

Největší překvapení na ni ale čekalo v zaprášeném regále v zadní části knihovny, kde objevila na první pohled starou knihu vázanou v kůži.

„Bylo na ní něco zvláštního. Tyhle staré knihy jinak voní a když otáčíte jejich stránky, vydávají takový zvláštní zvuk,“ popisuje knihkupkyně pro cincinnatskou televizní stanici Local12. „První pohled prozradil, že jde o bibli, neuměla jsem ale hned říct, zda jde o něco cenného. Musela jsem ji proto podrobněji prozkoumat. A tehdy jsem se ponořila do králičí nory.“

Do nitra králičí nory

Ukázalo se, že bible byla vytištěna v Selkirkshire ve Skotsku v roce 1605 a mohlo jít o církví neschválený tisk, za který v té době hrozil trest smrti. Záznamy o tom, kde se kniha v pečovatelském domově vzala, se Kathy najít nepodařilo. Při listování knihou se ale na ni usmálo štěstí. Našla v ní ručně psané poznámky popisující rodinnou historii.

Jistý muž jménem James Burnet se podle nich měl v roce 1761 oženit se Janet Scottovou a společně přivést na svět tři dcery. Další záznam z roku 1773 zněl: „Moje manželka Janet Scottová zemřela ve středu třetího dne listopadu 1773 ve věku 33 let na neštovice“. Jedna z dcer Jamese Burneta se měla v roce 1798 provdat za Archibalda Dunlapa, se kterým měla devět dětí. Poslední z nich se mělo narodit v roce 1814, pak ale rodinná stopa končí.

Kathy Magruderová se proto zaměřila na tiskárnu, která bibli vytiskla. Podařilo se jí najít společnost vlastněnou Andrewem Andersonem, který v 50. letech 17. století pracoval jako tiskař v Londýně. To bylo zvláštní, neboť z informací v knize vyplývalo, že byla vytištěna v roce 1605.

Sběratelský unikát

O svá zjištění se badatelka podělila na sociálních sítích a jeden ze sběratelů jí prozradil, že jde o bibli, s dokumentovanou tiskovou chybou. Ve skutečnosti byla vytištěna o 100 let později – v roce 1705. S další důležitou informací přišel odborník, který se věnuje restaurování knih. Nápis „Cum Privilegio“ podle něj dokládá, že nešlo o nelegální tisk a tiskaři měli pro svou práci oficiální souhlas církve.

Jak se kniha dostala ze Skotska do Ameriky se Kathy zjistit nepodařilo a nedokázala identifikovat ani potomky původních majitelů. Zajímavý příběh 318 let staré bible tak alespoň prozatím končí a jejím novým majitelem se stal neznámý sběratel.