Zapomenutá Kleopatřina sestra: Touha po vládě stála princeznu Arsinoe život

Ze všech dětí egyptského faraona Ptolemaia XII. si největší slávu bezpochyby vydobyla Kleopatra VII., obratná manipulátorka a svůdkyně hned dvou římských státníků. Ptolemaios však zplodil ještě další čtyři děti – dva syny a dvě dcery. Všichni alespoň chvíli seděli na egyptském trůně. Proč nesmrtelnost získala pouze Kleopatra, zatímco její sourozence halí závoj zapomnění? Vždyť zejména její sestry se jí v ctižádostivosti určitě vyrovnaly.

Neskutečná opovážlivost

Ptolemaios XII. se v Egyptě netěší zrovna velké popularitě. Lidé se proti jeho vládě bouří, a tak nakonec faraon prchá do Říma. Jeho nepřítomnosti ovšem využije Ptolemaiova nejstarší dcera Bereniké. Nechá se prohlásit královnou Bereniké IV. Její otec vše rozhořčeně sleduje ze zahraničí a snaží se najít cestu, jak získat své království zpět. Tuto hrozbu si dobře uvědomují i rádci mladičké královny. Co by mohlo upevnit vratkou pozici novopečené vládkyně? „Musíte se co nejdříve provdat, Božská,“ naléhají na Bereniké vysoce postavení dvořané. Ta se tedy neochotně provdá ze Seleuka VII. Kybiosakta, kterého jí doporučili.

Mladý muž příbuzný s Ptolemaiovci se prohlašuje za právoplatného krále Sýrie. Doopravdy však zemi řídil arménský král Tigranes, kterého v roce 69  př. n. l. sesadili Římané. Seleukus navíc vůbec nemá vystupování hodné krále, svým chováním mnohem spíše připomíná prodavače ryb, což napovídá i jeho řecká přezdívka Kybiosaktes. Znechucená Bereniké se ho tedy snad již tři dny po sňatku zbaví, pravděpodobně ho nechá uškrtit. 

Asi v roce 56 př. se mladá panovnice provdá za Archelause. Ani ten však Egyptu nezajistí žádné mocné spojenectví. Královnin vyvolený o sobě prohlašuje, že je synem pontského krále Mithridata. Ve skutečnosti se však zřejmě jedná o syna jednoho z králových generálů. Ani tento manžel Bereniké dlouho nevydrží. Ptolemaiovi XII. se totiž podaří získat podporu římského prokonzula v Sýrii Aula Gabinia. Jeho vojska vtrhnou do Egypta a během bitvy zahyne i Archelaus. Ptolamios XII. s pomocí Římanů znovu usedá na egyptský trůn. Jak naloží se svou vzpurnou dcerou? Jednoduše nařídí její popravu. Nechají si po této výstraze jeho ostatní děti zajít chuť na podobné rebelie?

Když se dva perou...

Faraon se rozhodne do vlády zasvětit svoje další dítě budoucí královnu Kleopatru VII. Ta se, jak bývá v egyptské panovnické rodině zvykem, provdá roku 51 př. n. l. za svého mladšího bratra Ptolemia XIII. Dvojice po otcově smrti společně vládne Egyptu. V jejich soužití však nepanuje žádná idylka, spíš naopak. Kleopatra se neustále snaží strhnout veškerou pozornost na sebe. Pubertální faraon toho má až po krk, pošle svoji choť i sestru v jedné osobě do vyhnanství do Palestiny. Jenže pokoj od ní stejně nemá. Hrdá královská dcera se s životem v exilu nehodlá smířit. Shromažďuje kolem sebe armádu. Stejně jako její otec touží trůn dobýt zpět.

V tu chvíli vycítí příležitost nejmladší ze sester Arsinoé. Zatímco spolu její starší sourozenci soupeří o vládu, shromáždí kolem sebe stoupence. Egypt získá novou královnu Arsinoé IV. Jenže sebevědomá dívka má smůlu. Egyptskými kartami opět zamíchá Řím. Mocný římský vojevůdce Gaius Julius Caesar vrátí trůn zpět manželům Ptolemaiovi XIII. a Kleopatře. Odstrčená královnička však nezůstane docela zkrátka. Spolu s nejmladším bratrem Ptolemaiem XIV. obdrží jako kompenzaci Kypr. Římský vojevůdce ovšem egyptské královské rodině nevěří. Všechny Ptolemaiovce kromě své oblíbenkyně Kleopatry nechá bedlivě střežit. Znamená to konec Arsinoiným ambicím? Ale kdepak!

Vojevůdkyně

Caesar má dost starostí s římskou říší. Proto nemá čas hlídat každý krok egyptské královské dynastie. Arsinoé neváhá. S pomocí svého učitele Ganyméda uprchne ze zajetí. Společně se připojí k egyptské armádě generála Achillase. „Bojujte za mě a královská odměna vás nemine. Já se před Římem nikdy neskloním,“ slibuje Arsinoé vojákům. Doufá, že se jí znovu podaří získat královskou korunu. Jenže mezi Achillasem a Ganymédem vypuknou spory o vůdcovství. Kandidátka na trůn proto nechá Achillase popravit. Vrchní velení tak získává její učitel. Ke své smůle však Arsinoé přecenila sympatie vojáků ke své osobě. Ganymédes začne vyjednávat s Římany o její výměně za Ptolemai XIII. Taková potupa, to ona má přece všemu velet...

Oba mladší Kleopatřini sourozenci se postaví do čela povstání proti své vlastní sestře a jejímu milenci Caesarovi. Římský diktátor má na mále, avšak nakonec získá posily.  Roku 47 př. n. l. definitivně porazí povstalce u Kanóbu. V bitvě zahyne i Ptolemaios XIII., který se utopí v Nilu. A co Arsinoé? Ta spolu s dalšími vznešenými rukojmími putuje do Říma. Celý vyspělý svět přihlíží její potupě!

Nelítostná sestra

Římané život ponížené vzdorokrálovny prozatím ušetří. Arsinoé se uchýlí do Artemidina chrámu v Efezu v Malé Asii. I v jeho zdech se však třese o svůj život. Bojí se, že Kleopatra vůči ní chystá krutou odplatu. A v tom se nejmladší Ptolemaiovna nemýlí!

Kleopatra mezitím vládne Egyptu. Svým spoluvládcem jmenuje zbývajícího bratra Ptolemaia XIV. Zároveň se za něj provdá, ale přitom dál nerušeně pěstuje svůj poměr s Caesarem. Malý chlapec pouze nosí královskou korunu, všechnu moc ve skutečnosti drží v rukou jeho starší sestra. V roce 44 př. n. l., kdy v senátu najde krvavý konec Kleopatřin milenec Caesar, dostihne smrt i Ptolemaia XIV. Nelze to nijak dokázat, ale královna se ho zřejmě zbavila, aby mohla učinit svým nástupcem svého syna Ptolemaia XV. přezdívaného Caesarion, jehož prý zplodila s římským diktátorem. Zbaví se také ve vyhnanství žijící Arsinoé?

Vhodná chvíle brzy nadejde. Dívka s hrůzou sleduje, jak si její starší sestra omotává kolem prstu dalšího Římana. Do jejích osidel tentokrát padne Marcus Antonius. To pro Arsinoé nevypadá vůbec dobře! „Dokud bude moje sestra dýchat, nebudu mít klid. Ta malá harpyje je schopna stále kout pikle proti mně,“ přesvědčuje Kleopatra svého nového milence. Ten se nakonec nechá přemluvit a vydává rozkaz k Arsinoině popravě. Roku 41 př. n. l. tak po schodišti Artemidina chrámu stéká krev. Patří nejmladší dceři Ptolemia XII., která měla tu drzost, že se pokusila Kleopatře uzmout trůn. Kněží marně protestují proti znesvěcení svatyně odpornou vraždou.

TIP: Potomci Královny králů: Z Kleopatřiných dětí uspěla pouze jediná dcera

Ani Kleopatra se ovšem ze svého triumfu neraduje věčně. V roce 31 př. n. l. spolu s Marcem Antoniem pohrává bitvu u Actia. Oba za nedlouho poté spáchají sebevraždu. Kleopatřin syn Caesarion pak najde smrt z rukou Kleopatřina přemožitele Octaviána. Tak končí slavná dynastie Ptolemiaovců a s ní éra samostatného egyptského státu.