Zabiják megalodon: Mohl největší postrach moří přežít dodnes?

Když televizní stanice Discovery Channel odvysílala jeden z dílů populární série Shark Week věnované žralokům, strhl se pořádný poprask. Program běží už úctyhodných 35 let, přičemž staví na vědeckém přístupu a ověřených faktech. Tvrzení, že se v hlubinách oceánu podařilo objevit údajně vyhynulé monstrum – legendárního megalodona – proto vyvolalo úplné pozdvižení. Zmíněný živočich vzrušuje naši fantazii i 1,5 milionu let poté, co zmizel z vrcholu potravního řetězce.

Televizním pořadem prováděli zkušení oceánologové a vědecké kapacity. A tak odborný svět nejdříve zatajil dech – a pak naštvaně zaťal zuby. Ukázalo se totiž, že celý „seriózní dokument“ je ve skutečnosti hrané drama a známé specialisty v něm představují málo známí herci. Film prostě umně dovedl k dokonalosti myšlenku „co kdyby“.

Jeho autoři sice avizovali, že se jedná o podvrh, jenže tak učinili pouze v několika vteřinách v závěru vysílání. Negativní reakce „podvedených“ vědců v tisku byly silné, ale diváci, kteří hru nakonec prokoukli, neskrývali nadšení. A to jen potvrzuje, že zájem o hrozivého predátora stále přetrvává.

Záhadné zmizení

Zuby megalodonů nacházeli archeologové takřka po celém světě, a to datované do velmi širokého časového rozmezí. Poprvé se zmínění superpredátoři objevili na Zemi v tzv. oligocénu, asi před 28 miliony let. Tehdy se naši předkové ještě proháněli ve větvích stromů a podobali se dnešním opicím Starého světa.

Poslední prokazatelné zkameněliny megalodonů pak pocházejí z vrstev starých asi 1,5 milionu let, tedy již z éry člověka vzpřímeného. Příčinu vyhynutí těchto masivních paryb, jež si po tak dlouhou dobu udržely pozici dominantního predátora mořských ekosystémů, je těžké určit; nejspíše však souvisela s výkyvy teplot oceánských vod.

Naše planeta se zhruba posledních 15 milionů let prokazatelně stabilně ochlazovala, přičemž nejdrastičtěji se v tomto ohledu projevily ledové doby ve čtvrtohorách, kdy hladina oceánů poklesla a snížila se jejich teplota. A právě zmíněné náročné období zřejmě megalodoni – přizpůsobení lovu bohaté kořisti v teplých vodách – nepřežili.

Největší problém pak pro ně možná nepředstavoval nedostatek potravy a horší fyzikální podmínky, ale spíše zánik vhodných „žraločích jeslí“, tedy míst k líhnutí a bezpečnému vývoji mláďat. Přesto jim mohl drastický úbytek velkých kytovců, kteří tvořili převážnou část jejich jídelníčku, značně zkomplikovat život.

Největší z největších

Populární literatura a média rozměry megalodonů někdy zveličují. Přesto zůstává nezpochybnitelným faktem, že tento žralok překonával velikostí téměř vše, co známe ze současné přírody. Mohlo jít dokonce o jednoho z největších živočichů, jaký se kdy na Zemi objevil, a to hned po některých kytovcích a sauropodních dinosaurech.

Novorozený megalodon měřil asi 2–4 metry a brzy byl schopen samostatně lovit velké vodní savce a ryby. Rozměry největších dospělých jedinců přesahovaly 16 metrů a jejich hmotnost odhadujeme na téměř 50 tun, tedy zhruba ekvivalent deseti slonů afrických. Sedmnáctimetrový megalodon by pak vážil o dalších 10 tun více, a pokud by gigantický mořský živočich měřil 20 metrů, jednalo by se dokonce o více než 100 tun! Zmíněné cifry přitom převyšují odhady pro největší známé dinosaury a blíží se údajům, jež se udávají u některých plejtvákovitých velryb – plejtvák obrovský dosahuje maximální hmotnosti asi 190 tun, obvykle však váží mnohem méně.

Je tam ještě?

A na závěr ona dráždivá otázka: Mohl megalodon přežít dodnes? Odpověď je, že je to velmi nepravděpodobné. Jako důkaz slouží především fakt, že ani po dvou stoletích vědeckého výzkumu moří a oceánů nemáme k dispozici jediný potvrzený případ setkání s tak obrovskou dravou parybou. Existují sice nepodložené historky o kontaktu s velkými žraloky, jde však buď o výmysly, nebo o zveličené rozměry pozorovaného žraloka lidožravého.

Zmíněný predátor může totiž dosahovat délky až 6,5 metru (v extrémních případech snad i 8 metrů) a hmotnosti přes 3 tuny, což zřejmě dokáže ve vyděšené lidské mysli vytvořit obraz prehistorické obludy. Nicméně megalodon byl stále ještě výrazně větší a celkově mohutnější.

TIP: Vědci zjistili, jak byl doopravdy velký legendární obrovský žralok megalodon

K existenci obřích žraloků se vážou také četné tradice domorodých národů. Například původní Havajci uctívali giganta moří údajně ještě nedávno, přičemž jej občas i zahlédli. Zmíněné příběhy se však zřejmě týkají spíš velkých jedinců žraloka lidožravého, nikoliv megalodona. Nezbývá tedy než se smířit s tím, že děsivého tvora již pravděpodobně v hlubinách současných oceánů nenajdeme.