Z ledu sibiřského permafrostu rozmrzli vířníci staří 24 tisíc let
Arktický permafrost opět vydal velmi dlouho zmražené, a přesto se čile množící živočichy
Sibiřská řeka Alazeja protéká severovýchodem Jakutska a vlévá se do Východosibiřského moře. Právě u této řeky byly z hloubky 3,5 metru pod povrchem odebrány vzorky permafrostu. Podle radiokarbonového datování jsou staré asi 24 tisíc let. Mezinárodní tým vědců nechal vzorky roztát, a pak sledoval, co se bude dít.
V roztátém permafrostu začali rejdit vířníci (Rotifera), převážně sladkovodní nebo původní mnohobuněční živočichové o velikosti maximálně 2 milimetrů, kteří na první pohled připomínají velké nálevníky. Nejenom že přežili zamražení na 24 tisíc let, aniž by došlo k destrukci jejich buněk, ale také byli schopní se množit.
Odolní vířnici
Badatelé si pochvalují, že jejich výzkum představuje zatím nejlepší doklad schopnosti mnohobuněčných živočichů přežít desetitisíce let ve stavu kryptobiózy, v němž mají prakticky zastavené tělesné pochody a metabolismus. Doposud jsme si byli jistí jen tím, že zmražení přežijí deset let. Vše nasvědčuje tomu, že vířníci jsou opravdu odolní.
TIP: Nesmrtelní mikrobi ze Sibiře: Jak velkou hrozbu představují tisíce let zmražené viry?
Vědci již dříve zjistili, že arktický permafrost ukrývá řadu organismů, které v něm zamrzly a přežily dlouhé tisíce let. Jde o mikroby, viry nebo rostliny. Rekordmany jsou v tomto směru hlístice, které byly rozmraženy po více než 30 tisících let. Badatelé zatím do detailu nevědí, jak vířníci mohli přežít v permafrostu tak dlouhou dobu. Je to námět na další výzkum, jehož výsledky by se mohly uplatnit i medicíně i dalších odvětvích.
