Webbův teleskop odhaluje dříve neviděné detaily supernovy Cassiopeia A

Výbuch supernovy je mimořádně dramatickou událostí. Pozůstatky, které po sobě hvězda zanechá, ale mohou být ještě dramatičtější. Dokládá to i nový infračervený snímek Vesmírného teleskopu Jamese Webba, který se tentokrát zaměřil na pozůstatek supernovy Cassiopeia A, vzniklý hvězdnou explozí před 340 lety. Cassiopeia A je nejmladším známým pozůstatkem explodující masivní hvězdy v naší galaxii, což z ní činí jedinečný zdroj informací o tom, jak takové supernovy vznikají.

Cassiopeiu A v minulosti intenzivně zkoumala řada pozemních i vesmírných observatoří, včetně například rentgenové observatoře Chandra. Zbytek supernovy měří zhruba 10 světelných let a nachází se 11 000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopeji.

Továrna na chemické prvky

Nápadné barvy na novém snímku, na kterém je infračervené světlo převáděno do vlnových délek viditelného světla, obsahují množství vědeckých informací. Na vnější straně bubliny, zejména nahoře a vlevo, leží závěsy z materiálu, který se jeví oranžově a červeně, díky emisím z horkého prachu. Jde o místo, kde vyvržený materiál z explodované hvězdy naráží do okolního cirkumstelárního plynu a prachu.

Vlevo snímek pořízený kombinací dat Spitzerova a Hubbleova dalekohledu a rentgenové observatoře Chandra, vpravo nový snímek JWST. (zdroj: NASA + NASA, CC BY-SA 4.0)

Uvnitř této vnější skořápky se nacházejí zářivě růžová vlákna, posetá množstvím výrazných shluků. Jde o materiál ze samotné hvězdy, který září díky směsi různých těžkých prvků – především kyslíku, argonu a neonu, a také prachových emisí. Hvězdný materiál je patrný také jako slabší chomáče poblíž vnitřní části dutiny. Zřejmě nejvýraznější částí je smyčka vyvedená v odstínu zelené, která se táhne přes pravou stranu centrální dutiny. Vědci ji nazvali „Zelená příšera“ na počest Fenway Parku, baseballového stánku týmu Red Sox v Bostonu.

Vesmírná genealogie

Vědci věří, že nová pozorování supernovy Cassiopeia A jim přinese odpověď na otázku, odkud se bere kosmický prach. Dřívější pozorování ukázala, že i ve velmi mladých galaxiích raného vesmíru se nacházelo obrovské množství prachu. Jeho původ si vědci spojují právě s explozemi supernov.

TIP: Atlas mlhovin: V mračnech plynu a prachu se zrodil také náš život

Jde přitom o důležitou otázku – kosmický prach je jedním ze základních stavebních kamenů planet a života. Supernovy jako je ta, která vytvořila Cassiopeiu A, jsou zásadní pro život, jak jej známe. Jsou nositelkami prvků, jako je vápník, který se nachází v našich kostech, nebo třeba železa, cirkulujícího v našem krevním řečišti. „Pochopením procesu explozí hvězd čteme příběh o našem vlastním původu,“ vysvětluje podstatu pozorování astronom Danny Milisavljevic z Purdueovy univerzity v americké Indianě.