Webbův dalekohled prozkoumal ohňostroj mladičké protohvězdy L1527

Vesmírný dalekohled Jamese Webba sice obvykle hledí do velmi vzdáleného vesmíru, tentokrát se ale zaměřil na mnohem bližší vesmírnou podívanou. S využitím zařízení MIRI (Mid-Infrared Instrument), které kombinuje kameru se spektrografem, pozoroval protohvězdu L1527 v souhvězdí Býka, vzdálenou od nás zhruba 460 světelných let.

L1527 je hvězdné mládě, které vzniklo asi před 100 tisíci lety a doposud nespustilo jadernou fúzi. Protohvězdu stále obklopuje část původního molekulárního mračna, které je součástí hvězdné porodnice Taurus-Auriga. Webbův teleskop, který sleduje vesmír v oblasti blízce infračerveného záření, vidí skrz tento materiál a může nám protohvězdu zachytit.

Protohvězda pod drobnohledem

Na snímku JWST je patrné, že protohvězda je bouřlivě aktivní. Stále se krmí plynem a prachem z mračna a současně chrlí podél své rotační osy polární výtrysky hmoty, které při průniku okolním materiálem vytvářejí rázové vlny a tvarují tím fantastické struktury připomínající ohňostroj, které jsou patrné v blízkosti L1527, včetně nápadných „přesýpacích hodin.“

Blízké okolí protohvězdy je bohaté na organické látky. Oblasti, které jsou na snímku znázorněné modrou barvou, obsahuje velké množství molekul polycyklických aromatických uhlovodíků. Tyto látky jsou pro mladé hvězdy typické. Ve Sluneční soustavě se v hojném počtu vyskytují například na Saturnově měsíci Titanu.

TIP: Soustava ALMA pozorovala kvílení čerstvě zrozené masivní hvězdy

Samotná protohvězda v hustém prachoplynovém obalu je uprostřed snímku v oblasti znázorněné červeně. Těsně nad a pod protohvězdou se nacházejí oblasti bílé barvy, které podle odborníků představují směs uhlovodíků, ionizovaného neonu a hustého prachu, což je materiál, odfouknutý hvězdou z její blízkosti. Podobným způsobem vznikají i další hvězdy této hvězdné porodnice.