Walther von Brauchitsch: Hitlerův generál, ktetý se obával útoku na Francii

Veterán první světové války generálplukovník Walther von Brauchitsch stanul v čele Vrchního velitelství pozemních sil (OKH) v únoru 1938. Stejně jako mnoho dalších důstojníků podporoval nacistickou politiku opětovného vyzbrojení Německa, ale obával se Hitlerových čím dál agresivnějších kroků směrem k sousedním státům. Nikdy se však nedostal s diktátorem do otevřené konfrontace a raději se snažil držet mimo politiku.

Nedostatek odvahy

Postupně pak přišel o většinu svého vlivu na průběh válečných operací. Hitler situaci konzultoval raději se svými oblíbenci než s velitelem, který pro něj zosobňoval ducha starého generálního štábu svázaného pruskými tradicemi. Útoku na Francii se Brauchitsch obával. Velmi dobře si pamatoval hrůzy Velké války a nechtěl znovu hnát německé vojáky na jatka. Hitler zůstával neoblomný, a tak generálplukovník začal koketovat s hnutím odporu.

Společně s náčelníkem štábu generálem Franzem Halderem uvažoval o svržení diktátora. Od slov však k činům nepřešli a zatím se zmohli pouze na memorandum, ve kterém na začátku listopadu 1939 vyzývali k odložení ofenzivy. Argumentovali nízkou morálkou pěchoty, která prý dokonce klesla pod úroveň z roku 1918. Hitlera takové řeči pochopitelně rozzuřily a generály obvinil, ne úplně neopodstatněně, z defétismu. Brauchitsch s Halderem se vůdcova hněvu zalekli a úplně se stáhli z příprav armádního puče. Špatné počasí navíc zapříčinilo, že Němci útok odložili, čímž padla jejich hlavní motivace k protihitlerovské činnosti.

Odstavený generál

Brauchitschův skeptický postoj se projevoval i během samotných příprav západního tažení. Generálplukovník patřil k hlavním odpůrcům tzv. Mansteinova plánu a raději by ponechal jádro obrněných sil u severně rozmístěné skupiny armád B. Navíc se obával, že by se případné změny v dislokaci jednotek nestihly provést před začátkem operace. Na podzim 1939 totiž byl již několikrát vydán rozkaz k soustředění jednotek, ale kvůli počasí se akce neustále odkládala. Později se však Brauchitsch nechal přesvědčit o potenciálu plánované ofenzivy a z titulu své funkce ji podporoval.

Walther von Brauchitsch (1881–1948) 

• 1895 nastupuje do vojenské akademie v Postupimi
• 1918 končí Velkou válku v hodnosti majora
• 1928 povýšen na  plukovníka
• 1933 stává se velitelem  1. divize
• 1938 jmenován do čela Vrchního velitelství branné moci
• 1940 vítězí ve Francii, povýšen na maršála
• 1941 převelen do zálohy

Během samotné operace iniciativní němečtí velitelé nadřízené štáby často ignorovali, takže Brauchitsch její průběh příliš neovlivnil. Přesto patřil k dvanácti vyvoleným, které Hitler v červenci 1940 povýšil do hodnosti polního maršála. Nadále se podílel na plánování velkých ofenziv, ale neúspěch před Moskvou v prosinci 1941 vedl k jeho odvolání. Výraznou kaňku na jinak úspěšné kariéře představuje Brauchitschova podpora válečných zločinů.

Zasadil se nejen o popravu polských obránců gdaňské pošty nebo o zákaz důstojnické kritiky nacistické rasové politiky. Stejně tak neprotestoval proti Hitlerovu známému rozkazu nařizujícímu na místě střílet zajaté politické komisaře. Walther von Brauchitsch nicméně nedlouho po válce zemřel na zápal plic, a tak nemohl být za své zločiny potrestán.