Vždy připraveni: Národní garda Spojených států amerických (2)
Muži a ženy sloužící v národní gardě jsou připraveni k nasazení v domovském státě Unie či v jejích jiných státech stejně jako kdekoliv v zahraničí. Pomáhají při živelných katastrofách, domácích nepokojích, ale také bojují v afghánských horách proti Tálibánu
Pokud uchazeč o vstup do Národní gardy Spojených států dříve nesloužil své vlasti, měl by splňovat několik základních předpokladů: věk mezi 17 a 35 lety, ukončené středoškolské vzdělání, dosáhnout minimálně požadované skóre v ASVAB, které také může pomoci v určení vhodného zařazení či specializace. Samozřejmostí je také mít v pořádku zdravotní a fyzické testy a splňovat morální požadavky na člena gardy.
Předchozí část: Vždy připraveni: Národní garda Spojených států amerických (1)
Výcvik a specializace
Při splnění všech podmínek se uchazeč zúčastňuje 10týdenního výcviku. V prvním týdnu dostane uniformu, zvyká si na vojenské povinnosti, vyřizuje administrativní záležitosti a připravuje se na základní výcvik. Během samotného výcviku jsou gardisté cvičeni ve vícero dovednostech – střelba a údržba zbraní, práce s mapou, výcvik v noci, fyzické cvičení, pochody, nacvičují se vojenské operace v městské zástavbě, základy zneškodňování výbušnin, dodatečný výcvik se zbraněmi (kulomety, granátomety, miny). Celý výcvik hradí stát a ukončuje se armádním fyzickým testem, který musí každý z uchazečů zvládnout, pokud se chce stát vojákem národní gardy.
Po ukončení základního výcviku většinou nastupují vojáci NG na rozšířený individuální výcvik. Před ním si určují specializaci, kterou chtějí dosáhnout. V závislosti od zvolené specializace může tento výcvik trvat od šesti do 80 týdnů. Specializací je kolem dvou set a patří mezi ně například: chemický specialista, operátor automobilové dopravy, zpravodajec, zdravotník, zásobovač, náborový konzultant či lingvista. Vojáci národní gardy jsou povinnizúčastňovat se pravidelných cvičení – jeden víkend v měsíci a jednoho výročního cvičení, které trvá dva týdny.
Kontrakty se v národních gardách podepisují většinou na osm let aktivní služby, případně na šest let aktivní služby s dodatečnými dvěma roky v záloze. Kromě služby a povinností jsou vojáci placeni na základě dosažené hodnosti, výsledků či specializace a dostávají různé benefity jako například zdravotní a životní pojištění, možnost financování studia na vysoké škole, případně aplikace federálního plánu odchodu do důchodu. Protože národní gardy spadají pod ozbrojené síly USA a z větší části je financuje federální vláda, výzbroj a výstroj vojáků je prakticky stejná jako u americké armády.
Ve všech velkých válkách...
Od svého vzniku se milice a později národní gardy podílely prakticky na všech vojenských konfliktech, do kterých zasáhly Spojené státy americké, ať už přímým nasazením jako divize, nebo ve formě rezerv a náhrad. Zaměřme se však na 20. století – příslušníci národních gard představovali 40 % bojové síly USA v první světové válce. Ve druhé bojovalo 18 divizí národních gard v severní Africe, Evropě či Tichomoří. Masivního nasazení se příslušníci národních gard dočkali také během války v Koreji.
Osm národních gard sloužilo ve Vietnamu a v průběhu 70. a 80. let zaznamenaly národní gardy největší modernizaci, rozšiřování a úpravy ve výcviku. V tomto období se už postupně rozbíhal nábor černochů a žen do národních gard (ženy jako zdravotnice sloužily v národních gardách už předtím). Operace Pouštní bouře znamenala pro gardy největší mobilizaci od války v Koreji v rámci 20. století. Ve válce v Perském zálivu bojovalo více než 60 000 gardistů. Z nedávných vojenských misí USA sloužili gardisté jak v Iráku, tak v Afghánistánu.
...i domácích katastrofách
Jak jsme už uvedli, národní gardy vykonávají dvojí službu. V souvislosti se službou v rámci území USA je možné uvést hned několik příkladů z nedávné minulosti. Zřejmě nejznámější je případ z 11. září 2001, kdy letiště a jiné strategické objekty pomáhali střežit právě příslušníci národních gard. Ti jsou také povoláváni na pomoc v případě přírodních katastrof, jako jsou požáry, sněhové bouře, hurikány či povodně. V roce 1992 při nepokojích v Los Angeles, které policie přestávala zvládat, musela zasáhnou také národní garda.
TIP: Strážce Severního moře: Ozbrojené síly Norského království
Největšího nasazení se dočkali gardisté po hurikánu Katrina, který zdevastoval pobřeží Mexického zálivu v roce 2005 . Národní gardy představují svým způsobem unikátní vojenskou sílu – financovanou většinou ze strany federální vlády a cvičenou podle jejích stadnardů, ale jejich služby může podle zákonů využít jak federální vláda USA, tak i jednotlivý stát reprezentovaný guvernérem. Celkový počet příslušníků národních gard se v současnosti pohybuje mezi 450 000 a 500 000 vojáků. Národní gardy existují v každém státě Unie a jsou organizovány i v přidružených územích spadajících pod USA, jako jsou Americké Panenské ostrovy, District of Columbia (DC) a Commonwealth Portoriko.