Výzkum potvrzuje: Změna jídelníčku může prodloužit život až o 10 let
Chcete-li žít o něco déle, zamyslete se nad tím, co jíte. I částečná změna stravování může prodloužit život o pořádný kus
Kdo by nechtěl žít déle? Často se říká, že klíčem k delšímu životu je zdravější životní styl, včetně cvičení, omezení kouření a vyhýbání se alkoholu. Podle čerstvě zveřejněného výzkumu norských vědců může život znatelně prodloužit i vhodná změna jídelníčku. Čím dříve k ní během života dojde, tím lépe.
Badatelé dali dohromady výsledky celé řady předešlých studií na toto téma a zahrnuli i data rozsáhlé studie Global Burden of Disease, která nabízí souhrnný přehled o zdraví obyvatel mnoha zemí. Na základě těchto informací vědci odhadovali, jak se na délce života projeví změna v příjmu ovce, zeleniny, celozrnných obilnin, průmyslově zpracovaných obilnin, ořechů, luštěnin, ryb, vajec, mléčných výrobků, červeného masa, průmyslově zpracovaného masa a sladkých nápojů.
Recept na delší život
Výsledkem jejich analýzy je optimální jídelníček, který oproti běžné stravě průměrného obyvatele západních zemí zahrnuje především více luštěnin (fazole, hrách a čočku), více celozrnných obilnin (oves, ječmen a neloupanou rýži), také více ořechů – a naopak méně červeného a průmyslově zpracovaného masa.
Vyváženější a lepší strava podle vědců prodlužuje život, přičemž platí, že čím déle se zdravě stravujeme, tím větší je efekt na naše zdraví. Přechod na zdravou stravu ve 20 letech věku může podle badatelů přinést v průměru až 10 let života navíc. U šedesátníků až 8 let a u osmdesátníků v průměru 3,5 roku života navíc.
Ne každý je ale na radikální změnu jídelníčku nastavený, badatelé proto vytvořili i „realistický“ jídelníček. Změny ve stravování u něj nejsou tak dramatické, přitom ale stále přináší podstatné prodloužení života. V případě dvacetiletých jde v průměru o prodloužení o více než 6 let u žen a o více než 7 let u mužů.
| ingredience | typický jídelníček | „realistický“ jídelníček | optimální jídelníček |
| celozrnné výrobky | 50 g | 137,5 g | 225 g |
| zelenina | 250 g | 325 g | 400 g |
| ovoce | 200 g | 300 g | 400 g |
| ořechy | 0 g | 12,5 g | 25 g |
| luštěniny | 0 g | 100 g | 200 g |
| ryby | 50 g | 125 g | 200 g |
| vejce | 50 g | 37,5 g | 25 g |
| mléko a mléčné výrobky | 300 g | 250 g | 200 g |
| rafinované obiloviny | 150 g | 100 g | 50 g |
| červené maso | 100 g | 50 g | 0 g |
| zpracované maso (uzeniny atp.) | 50 g | 25 g | 0 g |
| bílé maso | 75 g | 62,5 g | 50 g |
| slazené nápoje | 500 g | 250 g | 0 g |
| rostlinné tuky | 25 g | 25 g | 25 g |
Jakkoli jde o působivá čísla, je nutné si uvědomit, že studie norských vědců je metaanalýzou – statistické kombinaci výsledků dříve publikovaných studií. Tato vědecká metoda má své nesporné výhody – pracuje totiž s daty z velkého množství pokusných subjektů a v obecné rovině se těší vyšší věrohodnosti než jednotlivé studie. Na druhou stranu může u některých metaanalýz docházet k nežádoucímu zkreslení.
TIP: První jídlo dne: Zbořené mýty o zdravých snídaních
Přínosy změny jídelníčku na očekávanou délku života také odrážejí pouze průměr a mohou se u každého člověka lišit v závislosti na řadě dalších faktorů, jako jsou přetrvávající zdravotní problémy, genetické predispozice a životní styl konkrétního jedince.
