Vyslanci vědy (nejen) na kolečkách: Robotické laboratoře dneška i budoucnosti
Pojízdné výzkumné laboratoře jsme dosud dopravili pouze na Měsíc a na Mars. Úplně prvními mobilními průzkumníky se staly Lunochody 1 a 2, jež dosedly na povrch zemského průvodce v 70. letech minulého století. Připomeňme si jejich úspěšné i teprve připravované následovníky
Poprvé na rudé planetě: Sojourner
První americký pojízdný robot dostal jméno Sojourner a vydal se na rudou planetu. Cestoval k ní na palubě sondy Pathfinder, jež odstartovala 4. prosince 1996. Po přistání 4. července 1997 v oblasti Ares Vallis sjel rover na povrch a zahájil vědecký výzkum, zahrnující především snímkování a rozbor hornin. Robot se pohyboval na šesti kolech a jeho hmotnost činila 10,6 kg při rozměrech 65 × 48 × 28 cm. Elektrickou energii mu dodávaly solární články pokrývající jeho horní část. Vozítko i přistávací modul Pathfinder fungovaly na Marsu tři měsíce. Sojourner poslal k Zemi 550 snímků a provedl 16 chemických analýz. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)
Legendy na Marsu: Spirit a Opportunity
Zřejmě nejznámějšími robotickými průzkumníky cizí planety se staly rovery Spirit a Opportunity. První zmíněný odstartoval 10. června 2003 a na Mars dorazil 4. ledna následujícího roku. O necelý měsíc později jej následoval Opportunity, se startem 7. července 2003 a přistáním 25. ledna 2004. Životnost zařízení se plánovala na 90 dnů, ale obě ji značně překročila. Se Spiritem se naposledy podařilo navázat spojení 22. března 2010, zatímco s jeho dvojčetem se kontakt přerušil až 10. června 2018, s nástupem globální prachové bouře. Během čtrnáctileté mise překonal Opportunity vzdálenost více než 45 km a k Zemi odeslal 225 tisíc snímků. (ilustrace: NASA/JPL, CC0)
Po stopách života: Curiosity a Perseverance
Dosud největší pojízdné laboratoře na Marsu představují Curiosity a Perseverance. První z nich přistála na tamním povrchu 6. srpna 2012 a nese mnohem víc vědeckých přístrojů než Opportunity. Jejím hlavním cílem je zjistit, zda na rudé planetě v minulosti existovaly podmínky pro výskyt mikrobiálních živých forem. Novější Perseverance zahájil průzkum Marsu v únoru 2021 a kromě 23 kamer nese na palubě i devět vědeckých přístrojů. Mezi jeho primární úkoly patří pátrání po stopách minulého života a shromažďování zajímavých vzorků určených pro budoucí dopravu na Zemi. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)
Čína na Měsíci: Yutu 1 a 2
Ambiciózní program čínského výzkumu Měsíce zahrnoval mimo jiné vyslání dvou vědeckých pojízdných laboratoří. První z nich, nazvanou Yutu neboli „nefritový králík“, dopravila na zemského souputníka sonda Chang’e 3 v prosinci 2013. Rover bohužel zůstal záhy po přistání nepohyblivý, ale jeho přístroje fungovaly dlouhodobě. Následovníka Yutu 2 (na snímku) vynesla sonda Chang’e 4 a přistál 3. ledna 2019 na odvrácené straně, v kráteru Von Kármán. Dosud je aktivní a překonal již vzdálenost zhruba 1 000 m. Data se na Zemi přenášejí přes retranslační družici Queqiao, kroužící kolem libračního bodu L2 soustavy Země–Měsíc. (foto: Wikimedia Commons, CSNA/Siyu Zhang/Kevin M. Gill, CC BY 2.0)
Velký čínský úspěch: Zhurong
Třiadvacátého července 2020 se k rudé planetě vydala také Čína. Její první sonda určená k průzkumu Marsu, Tianwen-1, sestávala ze tří částí: orbiteru, landeru a roveru Zhurong k detailnímu studiu marsovského povrchu. Pojízdná laboratoř nese na palubě šest vědeckých přístrojů: radar GPR pro zkoumání podpovrchových vrstev do hloubky 100 m, detektor povrchového magnetického pole MSMFD, meteorologickou stanici MMMI, detektor složení povrchových vrstev MSCD a dvojici kamer – multispektrální MSC i navigační a topografickou NTC. Přiložený snímek roveru pořídila „odhozená“ kamera. (foto: Wikimedia Commons, China News Service, CC BY 3.0)
Vážka pro Titan: Dragonfly
Start dalšího „pohyblivého“ zařízení se plánuje na rok 2027 a cílem se stane Saturnův největší měsíc Titan. Průzkumník nazvaný Dragonfly neboli „vážka“ však nevyužívá kola: Jedná se o tzv. kvadrokoptéru, jež bude přelétávat z místa na místo a studovat různé oblasti na povrchu i pod ním. Zaměří se rovněž na hustou atmosféru souputníka, kterou společně s nízkou gravitací využije pro svůj let. Dokáže tak prozkoumat desítky míst napříč Titanem, odebírat vzorky, měřit složení organického materiálu kvůli určení obyvatelnosti prostředí a studovat prebiotickou chemii. (ilustrace: NASA/JHU-APL, CC0)
