Výpravy bez návratu: Fawcettovo pátrání po ztraceném městě Z

Snahu zaplnit bílá místa na mapě světa projevoval Percy Fawcett již od mládí. Ještě neoslavil ani dvacáté narozeniny, a už v britské armádě dosáhl hodnosti poručíka. Ve třiceti se stal kapitánem a krátce nato se přihlásil do Královské zeměpisné společnosti, aby dal prostor své celoživotní vášni pro geografii. Jako zeměměřič a kartograf objížděl exotické destinace a v roce 1906 poprvé zamířil do Jižní Ameriky, pověřen úkolem vytyčit hranice mezi Brazílií a Bolívií. Pro odvážného britského badatele, později nazývaného „amazonským Livingstonem“, se jihoamerický kontinent změnil doslova v posedlost. 

V archivech knihovny v brazilském Rio de Janeiru narazil na dokument označovaný jako Rukopis 512, který líčil portugalskou expedici do nitra Amazonie z roku 1743. Spis se detailně věnoval ruinám města, ukrytého kdesi v džungli a postaveného dávnými civilizacemi. Myšlenka „ztraceného města Z“, jak jej dobrodruh nazval, od té doby Fawcetta neopustila: Odhadoval, že by mělo ležet v oblasti Mato Grosso, na území dnešního stejnojmenného brazilského státu. 

Do měsíce v cíli

Předpokládal však, že jeho staviteli nebyli amazonští indiáni, nýbrž Evropané – patrně Féničané nebo někdejší obyvatelé Izraele, kteří se posléze smísili s domorodci. Odvážnější teorie z té doby dokonce hovořila o tom, že uprostřed pralesa leží bájná Atlantida. Doba ovšem přála poměrně fantastickým objevitelským teoriím a Fawcett pro ně jevil velké nadšení. Hned po první světové válce, v níž byl jakožto příslušník armády povolán i přes pokročilejší věk, se vrátil do Brazílie a začal plánovat další expedici. 

V únoru 1925 se u brazilských břehů vylodili osmapadesátiletý Fawcett, jeho syn Jack a blízký rodinný přítel Raleigh Rimell. Expedice vyrážela o dva měsíce později z vnitrozemského města Cuiabá a její tři členy doprovázela dvojice místních nosičů, pár koní, osm mul a dva psi. Doma v Anglii zanechal dobrodruh manželku Ninu a další dva potomky, jimž pravidelně posílal zprávy: Na konci května obdržela žena optimistický dopis, že se výzkumníci nacházejí v Táboře mrtvého koně a během měsíce patrně dosáhnou cíle. Fawcett ji rovněž ujistil, že není důvod dělat si o ně starosti. Tehdy Nina o svém manželovi slyšela naposled. 

Ztracený mýtus

Osud zmizelého dobrodruha a jeho souputníků zaujal celou Británii. Fawcett totiž platil za známou a respektovanou osobnost, a jeho životní příběh dokonce inspiroval mnohé umělce: Například autor Sherlocka Holmese Arthur Conan Doyle napsal na základě podrobných reportů z Amazonie román Ztracený svět. Nejpravděpodobnější se zdálo, že Fawcettovu skupinu zabili indiáni. Přesto se našlo několik odvážlivců, kteří se rozhodli vydat ve stopách výzkumníků a zjistit, jaký osud je potkal.

TIP: Hanácký Lawrence z Arábie: Neobyčejný příběh českého dobrodruha Aloise Musila

„Záchranných výprav“ se odehrálo minimálně třináct, ani jedna však nebyla úspěšná. Řada pátračů se podobně jako Fawcett nikdy nevrátila. Jiní sice přinesli střípky informací, ale nakonec se vždy ukázalo, že jsou zcestné: Dva roky po zmizení dobrodruha nalezl například britský horolezec George Dyott v jedné domorodé vesnici talíře a kompasy, které prý prokazatelně patřily Fawcettovi. Záhy se ovšem zjistilo, že šlo o předměty z dřívější expedice… 

Osud odvážného Brita dodnes neznáme. Současní badatelé se pouze shodnou, že ztracené město Z představuje zřejmě pouhý mýtus. Pokud by totiž tak rozsáhlé ruiny existovaly, dávno by je odhalily satelitní snímky.