Vypadá západ Slunce na Marsu jinak než na Zemi?
Na Zemi patří západ Slunce k nejpoutavějším a nejromantičtějším představením, jaká nám příroda dokáže nabídnout. Jak ale tentýž nebeský úkaz vypadá na rudé planetě?
Sluneční západ se svými červenavými odstíny představuje častý námět profesionálních i amatérských fotografů, ale také malířů. Víme, že zmíněné barvy způsobuje zemská atmosféra, když se záření rozptyluje na molekulách vzduchu. Nejvýznamnější je rozptyl pro modrou část spektra, proto se za bezoblačného dne jeví obloha právě modrá. Při západu však sluneční záření proniká geometricky silnějšími vrstvami atmosféry, „odmodrání“ je tudíž významnější a nebe získává červenavý odstín.
TIP: Rover Perseverance zachytil marsovské zatmění Slunce
V roce 1976 přistála na Marsu sonda Viking 1 vybavená barevnými kamerami – a o dva roky později, 14. června 1978, jsme díky ní poprvé spatřili západ Slunce na sousední planetě. Barvy marsovské oblohy jsou oproti Zemi překvapivě převrácené a může za to jemný prach v řídkém vzdušném obalu, který tam představuje hlavního činitele zodpovědného za rozptyl světla. Prachová zrna jsou o mnoho větší než molekuly vzduchu, proto má bezoblačné nebe na čtvrté planetě žlutý až naoranžovělý odstín. Naproti tomu soumrakové barvy jsou „jedovatě“ kovově šedo-modré. Od dob Vikingu 1 zachytily západ Slunce na Marsu i jiné automaty a v lepší kvalitě, odstíny však zůstávají podobné.