Vynálezy, které lidé nechtěli: Plnou parou vzad Denise Papina

Francouzský fyzik a lékař Denis Papin (1647–1712) se na návštěvě nemocného známého v pařížském ústavu pro choromyslné „Bicetre“ seznámil s vynálezcem Salomon de Causem, bývalým inženýrem a architektem na dvoře Ludvíka XIII., vynálezcem a konstruktérem parní fontány. Papin si postěžoval, jak je možné, že tento génius své doby mohl skončit právě takto. Netušil, že v budoucnu dopadne podobně. 

Myšlenka přístroje využívajícího tlaku páry se pro původně vystudovaného lékaře Papina stala posedlostí. V roce 1680 tak jako první zkonstruoval dodnes známý „parní hrnec“ založený na principu, že při vyšším tlaku tekutiny je i vyšší bod varu (asi 120 až 130 °C, což zaručuje rychlejší uvaření jídla). Vynález se poměrně rychle ujal a výrobci proudily do kapes nemalé zisky. Ne tak samotnému vynálezci, který si vlastní objev nedokázal včas uchránit. 

Objevitel, který viděl až příliš dopředu

Papin však nezůstal jen u parního hrnce – uplatnění mechanismu viděl například i v parním stroji. Tenhle nápad mu ale pro změnu „vyfoukl“ Angličan Thomas Savery, který Papinův parní stroj zdokonalil a úspěšně patentoval v roce 1698. Papin nadále překypoval vizemi, avšak okolnosti mu nepřály. Když roku 1698 postavil městskou vodárnu na řece Fuldě, která čerpala vodu do výše druhého patra pomocí parního čerpadla, jarní přívaly vod mu dílo zničily. Lodní člun s lopatkovým kolem umožňujícím plout proti proudu mu pro změnu rozbili lodníci. Členům britské Královské společnosti předložil množství dalších vynálezů, ale uznání nebo finanční odměny se nikdy nedočkal. 

Ani v osobním životě nebyl Papin nikterak šťastný. Napsal: „Můj život byl smutný. I když jsem dělal to nejlepší,co jsem uměl, získal jsem si jen nepřátele.“ Na člověka, který tohoto tolik vynalezl, poněkud smutné.

Objevitel, který viděl až příliš dopředu, zemřel v zapomnění a bídných podmínkách jednoho z londýnských slumů. Není dokonce přesně znám ani den jeho smrti.