Vynálezy, které lidé nechtěli: Nevymáchaná ústa lékaře Paracelsa

Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim. Tak zní plné jméno Paracelsa – pozoruhodného lékaře, astrologa i alchymisty narozeného v roce 1493 ve Švýcarsku. I když již v sedmnácti letech získal jako extrémně talentovaný student první titul na univerzitě ve Vídni a později studoval na dalších šesti univerzitách, přistupoval k lékařství tak trochu jinak, než jak tomu bylo tehdy zvykem. 

Putoval po venkově, kde léčil na základě svých zkušeností, nikoli podle antických autorit. Nechal se také ovlivňovat lidovou moudrostí předávanou napříč generacemi. „Kdybych se byl sám neobrátil ke zkušenosti, staří lékaři by mne byli ponechali ve slepotě, nevidomého,“ prohlašoval a vlastní zkušenost dále obohacoval o poznatky z alchymie, astrologie nebo přírodovědy. 

Nebývalé lékařské úspěchy ho v roce 1527 přivedly až do Basileje, kde mu radní nabídli místo městského lékaře. Celá věc měla ale drobnou trhlinu – radní při tomto rozhodnutí elegantně obešli basilejské profesory, kteří se příchodu lékařského reformátora zuby nehty bránili. A to nezůstalo bez následků. 

Paracelsus hýbnul kolegům z vědecké obce žlučí už tím, že vedl své přednášky v němčině, nikoli latině. Navíc opovrhoval nekritickým přejímáním faktů z tehdejších „biblí“ medicíny pocházejících od Hippokrata, Galéna nebo Avicenny. Další neodpustitelný prohřešek? Jeho teze, že ne tituly a četba knih, ale hluboká znalost zákonitostí přírody činí lékaře lékařem. 

TIP: Šašek nebo génius: Čím pohoršoval slavný lékař Paracelsus společnost?

Excentrický vědec tomu pak nasadil korunu veřejným pálením konzervativních lékařských knih. Pohár trpělivosti basilejských profesorů přetekl. Jak se ale ješitného lékaře s nevymáchanými ústy zbavit? Společně se studenty vypracovali výsměšný pamflet, kde Paracelsa nazvali „šarlatánem“ a vše doplnili šťavnatými vulgaritami. Následný soud a hrozba smrti ho donutily z Basileje prchnout.