Výjimečný nález: 100 milionů let starý jantar ukrýval část dospělé tasemnice
Jantar ze severního Myanmaru, starý asi 100 milionů let, ukrýval podivuhodnou fosilii části těla tasemnice. Jde o první případ nálezu takto staré fosilie dospělého parazita.
Jantar představuje výborný způsob fosilizace, díky němuž se můžeme setkat s měkkými částmi těl rostlin i živočichů, starými desítky milionů let. Obvykle jde o organismy, které se často pohybují v blízkosti kmenů stromů vytvářejících pryskyřici, ze které pak vzniká jantar.
Týmu, který vedli odborníci Čínské akademie věd, se nedávno podařilo objevit jantar s částí těla dospělé tasemnice. Parazit je podle vědců starý asi 100 milionů let. Pro paleontology jde o významnou událost, protože se jedná o první fosilní nález těla tasemnice a nejpřesvědčivější doklad rané evoluce ploštěnců, s jakým jsme se až doposud setkali. Podrobnosti výjimečného objevu zveřejnil odborný časopis Geology.
Tasemnice z křídového moře
Moderní věda zná zhruba 5 000 druhů tasemnic, jež parazitují u všech skupin obratlovců, zejména pak ryb a paryb. Vyskytují v prakticky všech pozemských ekosystémech, suchozemských, sladkovodních i těch mořských. Nalezená tasemnice patří do řádu Trypanorhyncha – larvy těchto tasemnic infikují různorodé mořské bezobratlé, především korýše a ryby. Jejich dospělá stadia poté žijí ve žralocích a rejnocích.
Pro badatele je samozřejmě vzrušující otázkou, jak se mohla tasemnice, která žije ve vnitřnostech žraloků či rejnoků, tedy striktně vodních tvorů, dostat do pryskyřice na kmeni stromu? Jedním z možných scénářů podle vědců je, že příliv či bouře vyvrhl na břeh mrtvolu ryby s tasemnicí v útrobách, do které se pak pustil nějaký velký mrchožrout, možná některý z velkých dinosaurů. Nepozřený kus s tasemnicí pak mohl skončit v pryskyřici.
Analýzy molekulárních hodin, kalibrované podle hostitelů mořských tasemnic, ukazují, že tasemnice skupiny Trypanorhyncha vznikly někdy v době přelomu triasu a jury, asi před 200 miliony let. Objevená fosilie tasemnice v jantaru tedy představuje přibližně „poločas“ jejich evoluční historie. Význam nálezu podtrhuje i to, že jediná další obecně přijímaná fosilie tasemnic, která je starší než období čtvrtohor, pochází z koprolitu žraloka z období permu. V tomto případě se ale jednalo o vajíčka tasemnice, ze kterých nelze vyčíst nic podstatného o dospělém jedinci.
